Jednati
Jednati, jednávati = jednotiti, mířiti, ver- gleichen, ausgleichen; najímati, přijímati do služby, miethen, in Dienst nehmen; smlouvati, handeln; rokovati, unterhandeln; vymáhati, eintreiben, anstreben; opatřiti, schaffen, an- schaffen; činiti, konati, dělati, thun, handeln. Jg. — abs. J. jako muž. — koho, co. Lépe zlé pány voditi než jednati (smiřovati). L. J. čeledína, sluhu, chůvu, nádenníka (nají- mati). Us. Věc pána svého jednati (zastávati). V. Poručníci jsú, kteřížto cizí věci přikázáním pánů jednají. CJB. 309. Jest nám potřebie jiného, než toliko páně Jiříkovu věc jednati. Hol. Lodí, vozy, jídla j. Us. Věci nám poru- čené j. budeme. Solf. Své poselství takto jednali. Háj. Štěstí jedná úklady. Jel. Ctnosť j. V. Co jednáte (oč se smlouváte)? Us. — koho do čeho: do práce, do služby. Us. — co koho k čemu. Sití z chleba jednají se k dílu. Br. To k vašemu dobrému jsem jednal (konal). Solf. — koho za co: za mzdu. Us. — co kde. Byl poslán, aby jednal v radě věci pána svého. V. — co čím. Bohem ve- likou věc jednám. Rad. zv. Tím velikou věc jedná. Papr. — (se) oč (ve smyslu vyjedná- vati, smlouvati). Žeby o ty země, zámky a města mělo jednáno býti. Ferd. I. zříz. Jednej o spravedlnosť. V. J. o vzdání města, hradu. D. Jedná se o pokoj. Jel. J. o mír v Praze. Ml. Ale: Jedná se o to, es handelt sich darum, šp. m.: jde, běží o to, o mnoho; je činiti o to; nejedná se o to, aby... šp. m.: nejde, neběží o to. Šb., Š. a Ž., Brs. 94. Cf. Jde jim o hrdlo. V. (Ne: jedná se jim o hrdlo). Běží jim o život. Br. (Ne: jedná se jim o život). Vz Jíti, Běžeti. Vz také Ht. Brus str. 278. Za spisovné:, jde, běží o něco' mluví lid moravský:, Je, není'. O mne není, ale o ty druhé. Je tu o naše peníze. Kdyby o duši nebylo, raději do moře skočiti jsme volili. Vrat. 138. (Brt. v Km. II. n. 157. ). — co skrze koho kde. Skrze některé služeb- níky tvé sobě to u tvé milosti jednal. Solf. Skrze tělo skutky své jednámy (vollführen). Hugo. Skrze kteréhož (internuncia) o pří- měří jednal. Sl. Uh. I. 68. — s kým (oč). Jednej s mužem nespravedlivým o spra- vedlnosť. V. Vím, s kým jednám. D. Aby s věřiteli jeho jednati dal. Er. — co s čím, s kým. To s volí vaší jsem jednal. Solf. Aby jednali to přátelsky s Pražany. Bart. 207. 26. — kde (oč). Jednají v radě o důležitou věc s nimi. Kram. Při stolici apoštolské aby ráčil o to také jednati. Bart. II. 4. — co komu. J. si něco, Jg., kabát, šat. Us. Manželství si j. V. Doktora mně nejednej, radši ty mně pěknej pohřeb objednej. Er. P. 203. Službu si j., Šm., někomu neštěstí. Jel. — (s kým) jak. Jednal o vzdání města bez vědomí rady. Us. Po své vóli j. Výb. I. 490. Nechť po jich slovu jednají. Er. P. 506. V českém jazyku s někým j. Us. Ze své hlavy. Arch. I. 45. Přes něčí zápověď něco j. Us. Dle rozkazu, dle vlastní vůle j. J. jménem a z příkazu ostatních. Obch. zák. — o čem, o kom. J. o zlém člověku. V. Úklady o někom j. Háj. Co se o něm jedná od Vršovce. Háj. Jedná se o tom (pojednává se). D. O někom j. (o něm zle ukládati). Háj. — proti komu, p. čemu. Jedná člověk proti člověku. Jel. J. někomu proti mysli. D. Pomocníky proti němu v tom si jednal. Háj. — přes co: j. přes mír, přes člověka šp. místo: o míru, o člověku. Šr. — se s kým, verhandeln. A tu mají chudí, bohatí, sirotci a vdovy jednati se s nimi (komorníky), komuž jesti potřebie na koho pohonu. O. z D. — koho, se na co. Jednati se na službu. Scip. — co pro koho: šat pro syna, lépe: synovi. — co z čeho kde. Jednal mu nářadí z vlastních peněz v Praze před svědky (u přítomnosti svědkův). Us. — v co (po- jiti). Tkad. A tak aby ti artikulové ve jméno boží jednáni byli. Sl. 173. — s adv. j. opa- trně, lstivě, zjevně, tajně. V., Háj. J. s někým zle, dobře (zacházeti). Us.