JednostJednost', i, f., die Einheit,
když něco je- diné svého druhu jest. J. božská. — 2.
Když věc v rozličných okolnostech touž zů- stává. J. činu, místa, času, obrazu. Jg. — 3
. Když více věcí tak spojeno jest, aby jednou toliko bytostí byly. J. božská (spojení tří osob v jedno). J. církevní. — 4
. Nedílnosť věci. J. slunečních práškův. Jg. — 5.
V počtář- ství = a) prostá jednosť, die einfache Grösse. Trojka
složen
jest ze tří jedností
. Něco za
j. pojati. —
b) Jednotka, na
rozdíl od de- sítky, sta, tisícův atd. — Jg.