Jednostejně
Jednostejně. Všem j. Vz Právo. A ti jsú j. (einstimmig) v tato slova znali; Všichni j. a společně vyznali jsú. NB. Tč. 2., 107., 108., 199. Aby jednostajně všecky lidi tak učili. Št. Kn. š. 12. V té jednotě jest divně trojice a Jednostajně. Ib. 24 Jednostajně myslili. Ž. wit. 82. 6. — J. = ustavičně, pořád. Mám hus na hnízdě a j. mně z vajec sbíhá. Mor. Hrb., Wrch. To j. opakuji, v tom budu věčně trvati. Dlouhov. Zdor. 133