Jehla. Bž. 48. CfJehla. Bž
. 48
. Cf
. S. N., Mkl. Etym
. 95
., Rk. Sl. J. k discissi, k operaci zákalu, na hmyz, na patro, na výduti cev, o stopce, praeparační (v lekař.)
. Wld. J
. do klobouku (ženského), k sešívání drůbeže v kuchař- ství, die Dressirnadel, Dch
., na pasiřská sítka, Hk., síťovací, síťkovací, Netz-
, vyší- vací
. Stick-, Šp., k zavírání ran, Kžk
. Por. 641., astatická, magnetická
, vz KP
. II. 186., 192., sklonková, úchylková, vz NA
. V. 291
., deklinační, inklinační
. Mj
. J. krystallová, die Krystallnadel
. Dch. Malá j-čka a pích- nutí bolí. Bž. exc. Cf. Kram. Slov. J
. jako cep, niť jako provaz (příliš tlusté)
. Dch. Bo do nebe je cesta uzúčka, jak do šatnej jahelečky úška. Sš. P
. 786. Má jehlu (říkají o přebroušených ocelových nástrojích n. př. o břitvě). U Hořic
. Hk
. J. se stříbrem a zlatem nachází, ale přece vždy holá ostává. Č. Jehly hledaje svíčku spáliti (pro malý zisk velikou škodu míti)
. Hkš. Vz Šíti. Hádanky o jehle: 1. Jiné šatí a samo je to nahé. 2. Železné ptáée přes ploty skáče a kuodelný ocas má
. 3
. Železné hříbě běhá po plátěné louce, koudelný ocas má. Km. 1886. 718. Brt. — J.
ve vodním stavitelství, der Rammpfahl. Nz. Jehly po přesném znivellovaní křížem stužiti a začepovati. Stat. př. kn
. 1877. 98
. J. plochá, die Flach- bürste. Sl
. les. J. náražná, NA. IV
. 229
. —
J.
mořská, ryba. Vz Schd. II. 494. — J.
veliká (šídlo obecné, hmyz síťokřídlý), aeschna grandis. Vz Schd. II. 520. =
J.
nabíjecí, střelná, žihadlo, die Zünd-, Raum-, Schiess-, Spurnadeí, der Ladespiess. NA. IV. 131., Hř
. 28. —
J.
zápalná v jehlovce
, die Zündnadel. Vz NA. III. 108. —
J. ==
síťařský člunek. na nějž drát se natáčí. Us. Hlk. —
J. =
dlouhá tyč, kterou plavec, stoje na voru pacholčím (třetím), dává směr boční straně pramene. Us. Hk
. —
J. = na ostro sříznutá strana šindele, kdežto druhá strana s rýhou slove struh. V Bystersku. Sn.