Jelen
Jelen. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 69., Kram. Slov., Boh. 31., Mkl. Etym. 102., Rk. Sl., Šf. Strž. I. 481., Frč. 381., KP. III. 341., Schd. II. 431., Krč. G. 883. Pribehol jelenčok a za ním pes. Dbš. Sl. pov. I. 233. Za jaké povětrnosti j. v říjení vchází, za takové z něho vychází (o Jiljí a Michalu). Kld. Knězi sě zjěvi j. Hr. ruk. 5. 6. Volům kroky a jelenům skoky. Us. Lpř. — J. = vůl jelenu podobný. Mor. Brt. — J. = roháč brouk. Laš. Brt. V Pod- luží: planý j. Brt. — J. = milenec, milenka (lichotivé jm.). Můj nebeský jelínku! Mtc. 1. 1880.— J., sam. u Lab. Týnice; Hirschen- Wirthshaus, hospoda u Těšína. — U jelena v Praze Vz Tk. II. 537. — J. Karel, f. Tf. H. 1. 3 vd. 181., Bačk. Př. 172. — J. Al. Jan, archivář. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Jan. Blk. Kfsk. 1328.