Jelikož, jelikž klade se
Jelikož, jelikž klade se: ve větách po- měrných, a) o dalekosti v prostoře a jest to, co jak daleko. Jelikož vzdálen jest tento dům od oné zahrady, tolikéž stáli oba od nás (jak daleko — tak daleko. Wie weit — so weit). — b) O trvanlivosti v čase = jak dlouho, so lange. A s tolik dobře stojí lidé, jelikož táhnou se spravedlností a milostí k Bohu. — c) O mnohosti = kolik, pokud, so viel (..., wie viel), so lange. Dal mu tolik ran, jelikož zosloužil. Pr. pr. Tolik pánů bude míti, jelikž hříchů vévodí v něm, Št. Ne- mohou škoditi tolik, jelikž by rádi. St. Jelikož miluješ Boha, s tolik budeš pilen, aby plnil vuoli jeho. Št. — Místo jelikož stává také: jakož. — 2. Ve větách omezovacích, když větu hlavní z její všeobecnosti do užších mezí uvodíme, a) K vytknutí stupně, pokud, po- kavadž, insofern, inwiefern, insoweit. V. Řeči prázdné, j. mohu, myslím ukrátiti. Dal. J. ho znám. D. Kmen slove (rostlina), j. se v ha- luzy rozkládá. Kom. Kristus j. člověk umřel, j. Bůh nesmrtelný jest. Ros. — b) K vytknutí strany, s které co platnosť má, jakožto, něm. als, in wiefern, in so weit als. Lidem není milý hřích, j. hříchem jest. Každé tělo, j. tělo, místem obsáhlé jest. Básník, j. básník (als solcher) ledaco si dovolí. Mk. J. otec starám se o děti, j. občan o obec. Us. — Hus. — 3. Ve větách příčinných, když se důvod béře od vlastnosti nějaké a okolnosti = poněvadž, protože; weil, zumal. J. jsem připověděl, učiním tak. Ros. Ustanovil jsem se nocovati u něho, j. mne byl o to prosil. L. Aniž co vyňal ze zprávy mé krom tebe; j. jsi ty manželka jeho. Br. Není dobré býti sa- motnému, j. má býti rozmnoženo a zachováno lidské pokolení. Cap. Živlové jsou prostočistá těla, všecka zajisté ostatní z těchto složena jsou, j. z nich se plodí, jimi se živí, v ně se, když se ruší, zase rozpouštějí. Kom. Tělo zajisté Kristovo obživuje potud, j. jest za život světa dáno. Br., Zk. — J. =jako, als. Kosatec se svými částkami, j. jsou květ, símě atd. Byl.