Jenom
Jenom m. jednom, z číslovky. Kt. — J. =jen, jediné, einzig, allein, bloss, nur. Tehdy jenom starších rady užívej. Zák. sv. Ben. Chodobná děvečka ta ničehož nemá, jenom tu poctivosť (má, tedy ne: té poctivosti! Vz Než), kterou si zachová; My živnosti ne- máme, jenom naše dobré meno. Er. P. 161., 259. (Ht. Brus 269. ). Ostatně vz Jen.