Berla
Berla, y, f.; špatně: berle, e, f., Brt.; v již. Čechách: berdle. Kts. Stab. B. pa- stýřská (hůl), Kom., biskupská, Br., královská, V., hlasatelská, věštcův. Nt. Scepter. Berlu královskou míti. V. Pod berlou krále hi- spaňského. L. — B. = hůl podporná chro- mých. Jg. Die Krücke. Choditi na berlách. Ros. O berle choditi. D. Má se co chromý na, berle. Ros., Č. (Vz Chudoba). B. jedno- duchá, dvojitá, strojná. Cn. - B.= držadlo u kosy, Us., na mizdřicím noži. I). Vz Berlik. — B. = dlouhá hůl s křížem, na které vycvičený dravec hvízdáním vábí; také větev s rozsochou do země zaražená, ku které výr přivázán jest. Šp. — Berlička u špruhle větvička, která se podobá ber- ličce. Šp.