Jenž. Str
Jenž. Str. 620. a. 14. ř. sh. za je-n polož. Vz Jen (dod.). Vzorec vz také v Bž, 156. Jenž ve spisech J. Husí jest nesklonné, také u Chč. jako ve spisech doby střední vůbec. Lidé, jenž; matka. jenž. Chč. P. 125. b., 30. a. J. v Nářečí čes. slov. vz Listy filol. X. 428. — 429. (lid jenž dle rodu nemění a vůbec se mu vyhýbá). Svědomí, jímžto provoditi chtěl, že ten dluh zpravil. NB. Tč. 13. Ti, již s ním přebývají. Kat. 620. Pohané, jižto Boha neznají. ZN. Na němžto. M. Poslal mezi ně lvy, jižto je udavovali. Bj. Kací sú to plukové byli, jižto sú mě potkali. BO. To protivenstvie, ježto o něm (o kterémž) s námi mluvíš. Tkadl. Bych to řekl, jehož jsem neřekl. Výb. I. 647. 24. Svých súsedov, již tu běchu, sě stydieše. Ib, I. 389. Hriech přirozený, jenž táhnú skrze své otce a ma- tery ot Adama; Podlé obyčeje dřevních lidí dobrých, jenž sú byli nám zóstavili; Dar, jenž Buoh ot nás přijímá; Toť jest ten den, jenž jest Hospodin učinil. Št. Kn. š. 209., 215., 257., 295. Vysoce ty váží, jižto. Št. N. 277. Otejděte ote mne všichni, jižto hle- dáte nespravedlnosti. Ž. wit. Ovce, jež za- hynula; V dól, jenž učinil (akkus.); Horu, jíž dobyla pravice; Dne, v němž vykúpil je; Hora, v níž si bydlil. Ž. wit. 118. 176, 7. 16., 77. 54., 77. 42, 73. 2. Vz jiné pří- klady v Ž. wit. 224. vyd. Gb. — J. kladeno na místo který a co v příkladech, kde nyní neobvyklo: V nižto hodinu najméně mníte; Rybník, v uiežto vodě omýváchu ovcě; Na nižto svatbé. ŽKr. Do niežto země vrátiti s?; Jižto horu držal národ; Skrze nenžto poklad duch sv. sě vyznamenává; Jenž po- klad bude jmieti. EM. Jehož toho nemóž býti. Aus. (Jir. Nkr. 90.). — Str. 620. b. 2Ť. ř. zd. za Zk. polož: Nepomýš!íme-li na osoby určité, opisujíce vztažnou větou pod- mět, nikoli náměstce jenž místo dáno budiž, nýbrž náměstce kdo. Mtc. VIII. 191. — J. míoto že: Vědě, jenž nemóžeš trpěti zlých. Št. Když uzřechu, jenž nemóže kříže nésti; Kako se Boha nebojíš, jenž ješče v svej zlobě stojíš. Ans. (Jir. Nkr. 90).