Jesle
Jesle, gt. jeslí, pl., f., jeslice, jeslic, jesličky, ček, f., pl. J. m. jedtle od jed (jedm = jím; jísti). Gb. Hl. 107. píše: Ku kmenovému d (t) přistupuje přípona s -tl se začínající; (d, t) ? tl- mění se v stl, t se vysouvá a zbývá sl: jed-tle — jestle — jesle. Cf. D. str. 202. a. na hoře. Dle Bž. Ml. §. 72: houd-s-tle = houstle = housle. — J., řebřík na píci, za nějž se dobytku píce zakládá, Futterraufe, die Krippe. V ovčírně na stěně: nástěnka. Dvojité o sobě stojící: párny, párník, párníky; kulaté: obchodníček. Šp. — On tu stojí jako hovado u jeslí. Háj. Sko- táci v jeslech, sviňáci v korytech pastvu podávají dobytku. Kom. V jeslech ho polo- žila. Br. Nechodí jesle za kravami (čeho komu třeba, hledati si musí). Ros. J. ke skotu ne- chodí. Mus., Šp. Vz Pracovitosť. Lepší bo- bová sláma, než-li prázdné j. Pk. — J., jesličky, figurky, atd. vyobrazující narození Kristovo v chlévě u vola a osla, Christ- kripplein, Krippenspiel. Jesličky stavěti. Jg. — J., souhvězdí na nebi, die Krippe. Mus.