Ještěrka
Ještěrka, vz Ještér. Na Zlinsku iščerka, Brt., na Slov. jašterica. Hdž. Čít. 182. Cf Šf. III. 561 J. obecná, lacerta agilis; ze- lená, 1. viridis; živorodá, zootoca vivipara, die Bergeidechse; pestrá, I. muralis, die Mauereidechse. Frč. 326., S. N., Brm. III. 177., 181., Schd. II. 481. J. vodní, scink. Byl. 15. stol. J. zrnitá, hatteria punctata, die Brückenechse; obojková, die Halsband-; perlová, 1. ocellata, Perl-; kornatá, helo- derma horridum, Eskorpion. Brm. III. 155., 172., 183., 190. Ani ma ta nedaj, kde sú dve sestrice. akoby's ma dala medzi jašte- rice. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Od j-ky do po- stýlky, od hada k doktoru, od štíra do hrobu. Us. Kšť. J-ky vystříhají Člověka spícího před hadem ocáskem ho čmýrajíce. Mus. 1853. 489. Když mloci z vody vy- kukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Mor. Tč. J. maličká, ale má zuby ostré. Us. Bž. — J. = řemínek, jímž ko- ženky u kolenou se zavazují. U Domažl. Jrsk. — J. = malé čiperné děvče. Ty j-ko! Us. Olv. — J. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.