Jeviti co
Jeviti co: účastenství v něčem, náklon- nosť k něčemu, Us. Pdl., činnosť nějakou, změnu. Dch. — se. Jeví se toho potřeba. Us. — co, se kde. Nádhera j-la se v do- mech, v oděvu, při chrámech. Lpř. Dj. I. 29., 30. Ve výrazu obličeje jeho j-la se ne- dočkavosť. Šml. Spojivosť jeví se jen u velmi malé vzdálenosti částic. Mj. 12. Účinek ten jeví se na povrchu. Osv. I. 484 — se čím. Všecko tam se skutkem jeví. Čch. Bs. 62. Kristus jevil se člověkem i Bohem (ne: co Bůh). Brt. S. 3. vd. 64. a. — se (komu) jak. Ten plyn jeví se jim škodlivým. Kod. To jeví se účinkem jiného. MH. 4. Jméno Karla jeví se tu ve formě král. Jir. Svět v jiných barvách se mu jevil. Vrch. — od- kud. Jevíť se z celého způsobu zřetelně táž povaha básnického líčení. Jir. Anth. I. 32.