2. Jez
2. Jez, u, m., jezek, jízek, zku, m., na Slov. hať. Das Wehr, Wasserwehr. J. hrá- zový, třený, Jg,, mlýnský, Mühldamm, sru- bový, se vraty; se splavy, se vraty a sta- vidly; základní (vždy pod vodou stojící). Vys. S. N. IV. 266. Jezem vodu na mlýn hnáti. Us. Jez n. stav, kterým se voda nahání. Br. Jez bíti, vycejchovati, vysoko držeti, jez k cejchu srovnati, jez zvýšiti. Vys. Jezu po- výší-li kdo nad starý způsob, má jej zase zrušiti. Pr. — J. na úhoře (pletení přes řeku k zadržení ryb). L. Cf. Slup. Ein Fischwelir, eine Fischflechte. — Vz Stav a více v S. N.