Ji
Ji, akkus. sg. f. zájmena „ona, jí, jí, ji, jí, jí", tedy chybně akkus. jí. Já jsem ji (ne: jí) viděl). — Ji = oni (zastr. ). Vz Kt. 50. — Ji = jej, ho, Vz Ht. Sr. ml. 233. a násl. Pohoním Zbyslava.... mám na ni (= na něho) dosti dobrého svědomí. Půh. Olom. 1405. Vz On (akkus. ).