Jícen
Jícen = válcovitý otvor, který podél páteře dutinou hrudní probíhá a do žaludku ústí. Vz Slov. zdrav., Češ. lk. V. 25., 116., VIII. 209., X. 287., List. filol. VIII. 30. Schd. II. 353. — J. sopky (sopečný), der Krater, NA. V. 538., Stč. Zem. 784., děla kovový, Mour., pekla, propasti. Us. Pdl. Zřeli jsme v j. smrti. Vrch.