Běs
Běs. Lit. bésas, strb. b?sB. Hl. 27. B., aatfiwv, daemonium. Ž. wit. 90. 6., 95. 5., 105. 37. V MV. nepravá glossa. Pa. B. = čert, ďábel. Sv. ruk. 83. Toto slovo teprv ve 14. stol. ustoupilo slovu čert. Jir. Mus. 1863. 20. Běsy ot lidí othonieval. Hr. rk. 51. Jakoby veň běs vstúpil. Ib. 279. B. války. Čch. Bs. 91. Lítý smrti b. Čch. Bs. 52. Běsa máš; Biechu obklíčeni běsy. ZN. Běsy vymetati; moc vypúzeti běsy. ZN. (Alexandr) dav běsu (bohu pohanskému) oběť. Alx. ,V. v. 2217. (HP. 54.). — Ad B. polední. Ž. Klem. — B., os. jm. Půh. I. 191., 193. — B., u, m., die Wuth. Ssk.