Jiskra
Jiskra = malé žhavé tělisko. Rk. Sl., Mkl. aL. 289. V MV. pravá glossa. Pa. J. lítavá- Flug-, Dch. J. elektrická (v prostoře vzduchoprázdné), trvání její, j. indukčná, thermoelektrická. Vz KP. II. 199., 202., 203., 236., 244., Schd. I. 142. Lítáni, let jisker. Us. Má opatřeno býti, aby jiskry od sou- seda k sousedu nelítaly. Cor. jur. IV. 3. 1. str. 391. Děvče, synek jako j. (čiperný). Sš. P. Vz Jiskerečka. Hodili jiskru v suchý stoh (oživili něco). Klc. Kovářovy (cikánovy) děti Nebojí se jisker. Lpř., Bž. exc. Cigá- nové dzeci nebojá sa iskier. Slov. Rr. Sb. Dobře jest jiskru potlačiti dřéve, nežli se z nie rozmóž oheň. Št. Kn. š. 117. Z malé jiskry oheň vzniká. Šd. — Přenes. J. citu, Hdk., naděje. Us. Pdl. — J. = jm. chrtí. Škd. — J. = malý diamant. Vz Solitair. — J., os. jm. Tk. VI. 349.. VII.10., 13. J. z Brandýsa. Sbn. 833., Rk. Sl., S. N. O ji- ných J. vz Blk Kfsk. 1329., Sdl. Hr. V. 281.