Jiskra
Jiskra. Z malé jiskry velký oheň bývá. Arch. XX 175. Z jich očí šly jiskry, jako když za noci z výhně vylétají. Tbz. V. 6. 344. Ale jazyk má jako meč a oči jako jiskry. Zvon III. 707. Bahno jiskry nevy- křeše. Hav. Chamr. 213. — J. = oko, okno. Do jisker někomu něco házeti = do očí; jiskru prásknouti = rozbiti okno; jiskrou navalovat = podívat se oknem. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.