JistýJistý (na Mor. istý a i jinde, vz J); jist, a, o;
komp. jistější a jistší; jistě,
komp. ji- stěji. —
J. = v pravdě jsoucí, pravdivý, sku- tečný, nepochybný, gewiss
. J. zpráva, důkaz, věc, pověst', štěstí, pravda, řeč (pravá), důvod, nebezpečenství, svědek, umění
. D., V., Jg. Věc jista jest, že.., die Thatsche steht fest, dass. Dch. Nejistého otce syn. V. V nejisté péči zůstávati. V
. Ta věc je tuze nejistá. D. Za jistou věc míti. V. Za jisté míti, mluviti, oznamovati. V. Z jistého důvodu zavříti. V. Nic jistého neměti, nevěděti. V. Trest jest jistý. D. S jistou se to říci nemůže. Zlob. Nic jistšího. V. Neb nic jistšího není než smrť. Rad. zvíř. Časté koňky, jisté zvonky. Jistší pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení. Jg. Svatba ta na jisto býti má. Kom. Jisté pro nejisté pouštěti nesluší. Ros. S jistým hráti. Vz Jistota. Č. —
čeho. Toho buď jist. Ráj. Ne každé věci, kteréž jest jist člověk, že jest se tak stala. Chlč. Jir. Anth. II. 14. 2. vyd
. Priamus byl jist síly i hrdinství He- ktora. Troj
. 310
. (Brs. 95
. ). Pán hody slaví, štěstí svého jist, tu mu královský posel nese list
. Er. Kyt. 2. a 3. vyd. 1861. a 1871
. str. 120. I jsem toho dobře jista, Kat. 2720. Tohožc nelze jistu býti. Št. ob. věc. str. 185. Buď toho dobře jist; tohoj byl maršálek jist dobře. St. skl. IV. 50
. a 56
. D. v Lehrgeb. 284. praví: Die Neuern verbinden mit jist, vinen' auch schon den Genitiv. (Ht. Brus 234. ). Ht. pak v Obr. 26. také napsal:
Jist za staro- dávna s genitivem a instr. se pojilo; v češtině genitiv vymizel, ale ve
slovenštině se zachoval. Vz Mus. 1858. 530
. Nyní tedy jist' obyčejně s instrumentalem pojíme. Vz, jist'
čím. —
v čem. V čemž jsme nejisti
. Rozml
. o včel. Jist jest jako voda v saku. Šp. —
čím. Kom., Lab. 52
., Výb. I. 390. J. tr. Jist jsem tím. Kom. Jist jsem tím, že milostivě s vámi na- kládati bude. Br. Jist jsem sebou, že to ne domnění. Kom. Vojsko je jisto svým vítěz- stvím. V. Jest
s čistou nadějí svým spasením jist. Vác. z Budova. Jakoby svým uměním jist byl. Břez. 225. Jsme jisti svým spasením. Výb. II. 14. (Pass. )
. Neb jsem jist od pána Boha odplatou za svou upřímnost'. Arch
. I. 77. J. nebeským královstvím. Št. Dotud jist jest stolem drahým. Chč. 376. Buď tiem jist. St. skl. IV. 306. Tiem nejsme jisti v milosti či v nenávisti jsme. Výb. I. 905. —
že. Vz Jistý
čím. Jisté jest, že pochybili. Kom. — J
. =
bezpečný, sicher, gewiss, tutus, securus. Jg. Jistí dluhové. V. Neměti jistého místa, stanoviště (u vyhnanství býti). V. —
čím. Tak jsem svou pří jist, Br. Jist hrdlem i statky. Tov. 115. Pravými a jistými sliby tě jista činím. Troj. Jsme sebou jisti, že. Apol
. — Dal. Nebyl jsem jist svým životem. Os. —
před čím. Dokudž nebude lékař jist před otokem, dávej nemocnému atd. Sal. Vz Bez- pečný. —
J. tr. —
komu. Přijdu, přijdu, jsem ti jistej. Er. 99. —
proti čemu. Dům proti ohni jistý. Šp. —
J. = určitý. Jistý počet za nejistý. Br. J
. a vyměřený zákon. V. K jistému dni obeslati. V. J
. stav si vyvoliti. Kom
. J. míra. Us. Jisté příjmy míti. Jg
. J. úmysl. V. Na jisto. Obilí na jisto do města vézti. Zlob. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklidu neberou
. Ferd. I
. Zř. Něco na jisto postaviti, na jisto vyšetřiti. Rk. A poněvadž jest se... jisté, jednomy- slné a dokonalé snesení a srovnání stalo. Ferd. I. Zř
. Osmé, aby se přiznal o věci jisté neb určené a o jisté velikosti, určeném čísle, jinak nebude platné vyznání. CJB. 399. Ale póhon ten jistý sšel. Kn
. Rož. 22
. Pakli to ve dskách leží, že je právem otepřieno, že tu nejma: tehda viec nemóž pohoniti toho jistého odtad. Kn. Rož. 100. —
J. = jakýs, ein gewisser. Toho užíváme, když věci z přímá jmenovati za dobré se nevidí
. Zk. Prysky- řice dřínová, smola jsou šťáva stromů jistých, j Kom. A ten jistý pravil, že... Svěd
. Přišel do jisté země. D
. Jistým osobám
. Kom. Sedú v tom jistém hradě. Kat. 77. V tich jistých horách. Na Slov. (Vz Mkl. S. 82. ). A což
by ti jistí páni rozkázali; Aby se to jisté roz- kázání stalo. Arch. I. 67. —
Pozn. Někteří brusiči myslí, že slova ´jistý' ve smyslu´jakýs' špatně užíváme, ale tento význam jest tedy s dostatek doložen.