Jitmkář
Jitmkář, e, m., der Würstelmann. Šm. Jitro. Cf. Jutro. V jitře. Výb. II. 7.
Že jste od jitra v tom ranném potazi až
do nešporu seděli. NB. Tč. 175. Jde pa-
stucha po šerém jutre. Rkk. Cf. Černovocí
mládenci tólali sa po noci. Sš. P. 430. Dali
si dobro j. (přáli si ho). Pass. mus. 366. — J. = míra země. Sv. ruk. 321.