-ák-ák. ad f). Při čemž pozoru hodno, že přípona -amb (Pražan, Jičíňan atd.) činí výraz trochu uhlazenějším a slušnějším nežli -ák-b. Prk. Přisp. 26. Cf. ještě Bž. 232. — -
ák m.:
ík: květňák, nočňák, povětrňák, słaměňák (slaměný klobouk). Na Zlínsku. Brt. Vz Brt. D. 144.