Jmenovatel
Jmenovatel, e, m., kdo jmenuje; 2. se- znam jmen, Namenregister; 3. v zlomcích, něm. Nenner. Stč. J. hlavní, společný (ge- meinschaftlicher N. ). Zlomek j-le zbaviti. J. Smolík. J-le z rovnice odkliditi, vyloučiti. Nz. Vz Činitel. Poněvadž je zde jmenovatel' neživotné, chtějí někteří, aby se říkalo: Jme- novatel (m. j-le) odkliditi. Avšak mathema- tikům se tento návrh právem nelíbí. Abychom užívali v mathem. slov: jmenovatel, čitatel atd. jako životných, s tím se srovnává Brt. a Pch. dodává: Taková slova jsou teprv v pl. neživotná. Cf. Stavěti berana (stroj), ale: tam stojí berany; udělal pudla, ale: to byly krásné pudly; dělali draka, ale: draky špatně lítaly. Než i v pl. mohli bychom říci: , Draci špatně lítali', draky' zosobňujíce jako říkáme:, stromové kvetli. '