K
Cf. Gb. Ml. I. 62 , II. 137 , D. Lhrg. 305. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 49. Na Dolno- bečovsku na Mor. přisouvá se k a) v kšild (štítek u čepice); b) k některým zájmenům a příslovcím místním a časovým, někdy se i zdvojuje v -kák, -kék: kdesik, cosik, koliksik, tadyk, přecék (přece), zaskék, henkák atd. Tam se k mění a) v b ve sku- pen. kř v: břišťal (křišťál), b) u v: vdákať (kdákati), c) v g: zgrbloň, grécar, g městu, g oltářu, gľocek (klacek). K se tam od- souvá se skupen. kd ve slovech: dyby, dyž, dyňa a na konci slova toli (tolik). Cf. List. fil. 1891. 437.-438., 427.? K. = ko- runa, peníz od r. 1893.