-ka-
ka přípona
připíná se a) k trpnému pří- čestí v -
en (-ěn, -án): lepen-ka, pomněnka, čítanka ; b) ku přídavným jménům látkovým odvozeným příponou -
ěn
: dřevěn-ka; c) od jiných adj.: červen-ka; d) ke zdrobnělým od subst. v -
ena: pradlena
— pradlenka. Vor. v Pdg. 1882
. 285
. Cf
. Bž
. 233.
— Pří- pona -
ka tvoří jména
prací domácích i pol- ních : dřička (draní peří), kopačka, mlacka, oračka, svážka, trhačka; b)
zastupuje jiné přípony: bolačka (bolák), dávka (Saň), mr- zutka (mrzutosť), pokúška (pokos), skládka (skládání), túlka (potulování), vyprovázka (vyprovázení), čépka, jalůvka, slépka
, ma- kůvka (čepice, jalovice, slepice, makovice). Vz více v Brt. D. 144. —
Jména manželek tvoří se od jmen manželů příponami -
ka (-?ka),
-ěna, -ca (-ica), -ula, -
ovka,
-uvka: Mazáč
— Mazáčka, Šesták
— Šestáčka, Za- pletal
— Zapletalka, Zkusil
— Zkusilka
, Jahoda
— Jahodka
, Macha
— Maška
, Blecha
— Bleška, Vlha
— Vlžka, Miklica
— Mi- klička. Brt
. D
. 147. Cf. -
ena (dod.). Jméno a ostatní příp. uvedené. Davidka. NB. Tč. Jasenka = ovce koupená z Jasené; valaška = ovce valašská. Mor. Brt. Přípona
-ka jmen narodů, rodin: Češka, Moravka, Polka, Polačka, Slovanka, Slezačka, Bavorka, Ra- kušanka, Římanka, Vlaška atd. Vz Šf. III. 422. — Příp. -
ka skládá se s předložkami: poka, doka (=pokel, dokel). Brt. D 173. — O dnuka, vonka, dneska a p. vz Prk. Studie o dativě 6. — Cf. Ka-ový (k. pří- pony).