Kabátník
Kabátník, a, ni. = kdo šije kabáty (nové). Wtr. Krj. I. 145., Arch. XIV. 441. — K. K bojování zemany oděné zbrojí a jiného lidu k-ků popouzeli, ad pugnas clientes armatos et rusticos togatos incitabant (kteří bojovali v obyč. oděvu, zbrojí neodění). Břez. Font. V. 427. — K. Mart. † 1503. Cf. Vlč. Lit. 250.