Bez
Bez, u n. bzu, m., bezek, zku, m., Holunder. B. chebd, ehebdi, b. nízký, Attich, V.; černý (bez, bzina, bezoví, chebz); červený (horní, lesní, Traubenholunder); pýřitý; španělský (modrý, bílý); vlaský bílý, wilder Jasmin ; růžový, Schneeballenbaum. Když květe bez, ať i víno květe. Er. P. 72. — B. = jahůdky bezové, bezinky. Holunderbeere, Schiebchen. Jg. lat. sine, něm. ohne, ausser; opak jest cum, s, mit. Řídí genitiv. Užívá se o osobách a věcech a znamená: a) odloučenosť od čeho, vzdálenosť od čeho: ohne, fern, getrennt von. Jeden bez druhého státi nemůže. Flaš. Bůh je bez počátku. Št. Žádný bez práce nejí koláče. Prov. Umřel bez dědice. V. — b) Zna- mená, že se co bez působení, bez přičinění, bez pomoci děje. Beze mne nic dobrého uči- niti nemůžete. Br. — c) Když od čeho co od- čítáme = méně. Byli u mne bez některé neděle půl léta. Svěd. Sedm bez dvou jest pět. — Zk. Jeden za 18, druhý beze dvou za dvacet (= oba stejní, oba nestojí za níc). Us. Vz Mkl. S. 512. — Pozn. Bez s in- strumentalem ve Slezsku. Bez málem byl bych do vody upadl. — 2. Bez ve slože- ných slovech, něm. — los. Jména předlož- kou ,bez' tvořená označují nepřítomnosť toho, co druhý člen (jméno) znamená. Jsou to a) adjektiva: bezbožný, — bradý, — edný, — duchý, — nohý atd.; b) subst.: bezbradec, — bydli, — cestí, — dětek, — děč, — hrdli, — pečí, — pečenství, — práví. Mkl, B. 404. Jména s ,bez' složená znamenávají nedostatek, úbytek, vadu. Jg. Chceme-li míti přídavné jméno složené s ,bez´, nesmíme ,bez' klásti k přídavnému j. již hotovému, tedy ne: bezpřítomný (m. nepřítomný). Vz Mkl. B. 358. Ale kde sedá ,bezí dobře připojiti k jménu podstatnému, tu se přídavné utvoří samo od sebe. Ku př. Strom bez listu = bezlistý; nebe Bez oblaku = bezoblaké. Ale to se dá dělati nejvíce jen z jmen podstatných, která mají široké koncovky jako: stromu, listu, hlavy, dna (strom-u, 'list-u, hlav-y, dn-a: bezstromý, bezlistý, bezhlavý, bezedný, beznohý, bezsuký); ale při těch, jichžto kon- covky jsou úzké samohlásky, řidčeji se to dělává: ct-i (česť), nečestný a nectný; bez- čestný, Ctib., bezectný, V.; bezpečný, bez- konečný, Pass., bezmocný. Hus. Dle Š. a Ž. — Bez m. ne, vz Ne, 8. Vz také Složený. — P?zn. Někdy nelze ,bez' za ,ne' položiti: bezdědičný (bez dědiců), nedědičný (co se nededí). Jg.