1. Kaj
1. Kaj. Laš. mimo Frenštatsko, kdež mají hdě. Brt., Tč., Mtl., Kčk. Kaj si byl? Kaj ideš? Nemáš kaj (není kde). Brt. D. 173. Každý ví, k. ho střevík tlačí; Jdeš a nevíš k. Slez. Šd. K. je moja dceruška, že mne ona nevítá?; K. sće se poděli moji milov- níci. Sš. P. 86., 117. (21., 93., 133., 160., 244., 349., 391, 409., 489., 551., 656., 57.) Kaj sa sučka hončí, tam se psíčci hrnú. Slez. Šd.