Kalina
Kalina, labrusca. 1402. Cf. Rstp. 782., Mkl. Etym. 109., Schd. II. 283., Mllr. 111., Rosc. 127., Sbtk. Rostl. 18., 20., 165.-172., Slb. 488., Čl. Kv. 220., S. N. Kalina, kalina nad Váhom sa kníše, starodávný frajer lí- stoček píše. Sl. spv. 36. Proč k-no nepro- kvetáš, malinama nezasedáš? Sš. P. 322.— K. = utlčená a usušená, asi 15 dcm. dlhá palička liesková, služiaca ku svieteniu v chy- žách chudobných obyvatelóv pohorských. Slov. Rr. Sb. — K. = kráva při očích za- kalená. Kopin. na Mor. Brt. — K. = mlýn u Sušice. — K. Jos. Jar., spis. 1816 -1847. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 116., Jg. H. 1. 2. vyd. 576., Rk. Sl., Bačk. Písm. I. 765., Šb. Dj. ř. 2. vyd. 255. — K. Jan, 1791., Jg. H. 1. 2. vd. 576. O nich a o jiných K. vz S. N.