Kaliti
Kaliti, 3. pl. -lí, kal, kale (íc), il, en, ení, kalívati = moutiti, trüben; tvrditi, härten; máchati, spülen. Jg. — co: vodu (moutiti), železo, oce! (tvrditi), meč - ozdobiti, zvláště na způsob demascenského ocele (S. N. ); prádlo (vymáchati). Us., D. — co komu: Beran vlku kalí vodu (stoje dole = chudý je vždycky křiv). Jg. Někomu štěstí k. Us. — co čím, kde: železo vodou studenou, ve vodě studené k. (tvrditi). Došky slaměné v hlíně rozředěné se kalí. U Opav. Pk. — se. Nebe se kalí. — se kde (proč). Kalí se v něm krev (rozchází se v něm žalosť). Jg. Pod jezerem, nad jezerem, vodička se kalí. Er. P. 170. Jejie oči sě kalichu ve krvi velikú žádostí. Kat. 700. — se od čeho: ot slunečné spály piesek se kalí. Alx. 1136. - se komu: oči se mu kalí (zrak se mu trhá).