Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0634


    Starý
    Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov. starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší; stařičký. S., původně = pevný. Bž. 226. — S., mnoho let mající, letitý, alt, nicht jung, bei Jahren, bejahrt, betagt. S. Člověk, žena, drak; Čert starý a proto dobrý není. V. S. jako hřib (chřásteček). Brt. Není ještě příliš starý. Us. Staré lidi v poctivosti míti. Us. Znamenajte staří mladí, o pótkách i o sě- dání. Rkk. 39. Starý ale jarý. Us. Šd. Čvo mi je po starej, keď ma neťahá k nej. Ps. slov. 15. Je s. abatyša (= ženská, která pořád rozkazuje). V již. Mor. Šd. Je starý chřástek, ein Altersschwacher. Mor. Šd. Sta- rého ďábla dostaneš (nic); Starý hochu!; Starého kozla víš (= nic); Starého čerta (kozla) tomu rozumíš (= nic). Us. Dch. Na stará léta tře bídu. Us. Dočkal se sta- rých let (ne: vysokého stáří). Na Mor. Brt. Ten starému ubližuje, kdo ho směle zneva- žuje. Mor. Tč. S-mu nesvědčí s mladými se tovaryšiti. Us. Tč. Lepší s mladým dříví štípat, než se s-ým zlato čítat; Lepší s mla- dým na kamení, než se s-ým na peřiny; S-ý mladý nic nevěří, zaléhá jí ode dveří; Cho- vám tě, dceruško, chovám mladému, dám ťa starému; Dáme starej osucha, aby ho žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si šupkala (klopkala); A ta stará dudle jako pivná bečka a ta mladá poskakuje jako veverečka; A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný, edem (jen) mně nedávej staré baby s dětmi; A včilky, vy hrdé panny, ze mne příklad berte, nech je mladý nebo starý, úctivosť mu dejte; Už sa fasaň (Fasching) krátí, už sa nenavrátí, staré dívky lajů, že sa nevydajú; Poď marníče dom spat, zaneeh mladých děvčat, šaks mě viděl starú babu, měl jsi si mě nebrat; Dyž s ňů půjdeš do hospody, dáš si v tancu hráti, stará baba už u dveří bude ti mu- mlati; Staré babě dejme hrabě, aby s něma hrabala, mladý ženě dejme muže, aby se s nim těšila; Komo me te starý dívke pro- dáme? Prodáme jich na křenuvó holico (ulici), budó němá napravuvat silnico; Pro- dáme je (staré dívky) do Bílovic polovic, dostaneme za ně trochu borovic; Oženil se stary sivy, štyry týdně přede žnivy; Dá mu pán Bůh s-ou, s-ou, motouzema svazovanou. Sš. P. 151., 405., 420., 297., 375., 667., 668., 690., 711., 745. (Té.). Až ze staré baby mladá bude. Vz Nikdy. Sš. P. S-mu muži mladá žena smrť hotová. Dač. I. 159. Jsem mlad a nestár. BN. Buď kterak kolivěk starý, má mieti opatrnosť, aby v privolenie neupadl; Starý, má-li peníze, těch tají, maje požívati, sě bojí; nerád dává, rád béře, když dadie; Starý brzo se popudí a těžce a nebrzo se ukojí, brzo zlému uvěří a ne- brzy od toho odstoupí; Starý, v zlosti za- staralý, nebrzo sě polepší; Starý chválí lidi staré, zmrlé, hyzdí, túží po času minulém, chlubí se dávnými skutky, vzdychá po nich; Ani mladý kunštuj starým: neb což jsme, on jest (tím) byl a budeme snad někdy, co on jest; Starý lakomý a skúpý, smutný a žalobný, brzký k mluvení a zpozdilý k sly- šení a hotový k hněvu; Jinak nezřízeně pojí- mají se jakožto mladý s-rú babu pro peníze. Hus I. 276., III. 110., 204. (Té). S-ří lidé při- cházejí na dětská leta (bývají dětinští). Us. Šd. Kam se ubohá vrtnu na svá s-rá kolena? Sych. Starý had také — ďábel. V. Jest deset let starý, dle něm., po česku lépe: jest mu 10 let, Bl., má deset let, jest desíti let, jest desítiletý. Není-li počet let dovršen, říká se: Jde mu na pátý atd. rok. Cf. Brs. 2. vyd. 236. Kolik je ti roků? Lid moravský odpovídá pravidelně: Jde mi na desátý a p. Brt. v Km. 1877. 172. Vz Starší (dole). Jak jsi stár? lépe: Kolik jest ti let? Bylo mu 15 let, když umřel. Bs. V přísudku užíváme místo starý raději dat. osoby se slovesem býti: Jest mu 12 let, nebo: Zemřel maje 12 let věku (svého). Vz Akkusativ., Čf. Brs. 2. vyd. 236. Zvíře měsíc staRé (mě- síčné). C. Biech 40 let stár. BO. Je starý snad o 40 letech. Pč. 14. Kdo nechce s-ým být, musí se z mládí oběsit. Slez. Té. Byl bys brzo starý. Vz Zvědavý. Lb. S-ho pro radu, mladého pro vádu. Vz Mladý. Lb. I staří lidé se divívají (o mnohém nevědí). Č. S. pták mladé učí zpívať Hrš. S. člověk hotový blázen; Mladý môže, starý musí (umříti). Slov. Mt. S. S-ý dvořák hotový žebrák. S-mu psovi a s mu sluhovi jeden plat jde. Kůň mladý do peněz jde, starý z peněz vychází. Staré stromy je těžko ohýbať a staré lidi těžko předělávat'. Prov. Šd. — čím: věkem. Us. Jest starší rokem, Jel., šesti lety. Svěd. Starý srdcem. Vz Mladý čím. Bratr věkem starší, Troj. 3., Tov. 37., lety starší. Tov. 38., Zř. mor. 1604. Bratr jest ode mne starší pěti lety. Vz Jir. Nákr. §. 337. Pohnaný má list šesti lety starší nežli póvod. (Instr. míry). Dsky I. 132. — na čem, nač. Na duši s-rá, na těle nedorostlá. Mkl. S. 668. S. na letech. Hus I. 117. Byl na letech starší. Tov. 38. Již je na ohrabky stár (velmi stár). O Olom. Sd. — v čem: v hodnosti. Čsk. Jestli bych sobě vzal v létech starú pannu. Us. — o co: o rok, o 6 let starší. Us. Vz dole: starý == dřevní. — S., též o věcech plozením se n. rostením nabytých, alt. S. strom, les, víno. Us. — S., s ponětím sběhlosti, zkuše- nosti, úskočnosti, alt, erprobt, erfahren. S. přítel nejlepší. V. S. voják, hříšník (zatvr- zelý), liška, kuna, šibal (chytrý). Us. I s-rý tkadlec někdy přízi zmate. S. liška těžce se uštvati dá. Prov. S. koza (mlsná, smilná). Mladá koza ráda sůl líže, s-á ji i se slánkou béře (polyká). Jak staří dělají, tak se mladí od nich uči. D. Žádej radu od s-ho a ne- obanuješ.. Mor. Tč. S. kozel (= tvrdý, své- hlavý). Čím starší kozel, tím tvrdší roh. Prov. Ten dělá s-ho! Vz Usedlým Lb. — nač. Mladý na léta, s. na rozum. C. M. 305. — S. == nehezký, škaredý, alt, unansehnlich. S. baba. — S., s ponětím přednosti, stáří, alt. S. ptáci, s. zvířata = roditelé mladých. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrznjí. Reš. S. otec (děd), matka (bába). V., svat (starosvat), D., pán (otec čelední; slá- dek), paní (matka čelední; sládková), purk- mistr (bývalý), královna. Můj s-ý = manžel; má stará = manželka. Us. Šd. S-ré chrámy dobré zvony mají; staří lidé dobře radívají. Š. a Ž. Kde starších správa, tam řád ostává. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Vz Stáří, Starosť. Š. a Ž. — S., s ohledem na dávnosť času, starobylý, dřevní, alt, vor Alters lebend. Staří obyvatelé české země. S. čeští spisovatelé. Us. Oni staří lidé proti Bohu rozpychavše babylonskú věži udělali. Pass. 815. Zůstalo vše při s-ém; Nechati něco při starém; To jsou s-é, hloupé řeči. Dch. Ačkoli oboje (psaní) již s-ré jest. Žer. 345. S. nepřítel. Hus II. 58. Pozn. Něm. alt není vždy naše starý. Alte Griechen mohou býti Řekové zletilí = staří lidé, nebo: dřevní Řekové, již žili před časy dávnými. Ein alter Rock není vždy starý kabát, ný- brž vetchý (obnošený, odřený). Staré jest to, co již dávno stojí, co stáním ustálo. S. člověk atd., vz nahoře. Pk. Vz také násle- dující, a S. = časem pokažený, vetchý (do- leji). — S. (o věcech) = ne nový, dlouho trvající, alt, lang dauernd, lange bestehend, nicht neu. Můj kabát je již dosti starý. V městě jsou staré i nové domy. S. rod, kroj, zvyk. Us Starým během jíti (se spra- vovati starým obyčejem). V. S. rána. S-rá láska rezerzaví. S. půtku obnoviti. D. S-ré žbožie činí novú šlechtu. Prov. Mus. S. vy- dání (knihy), Us., dluh. Brikc. Ty listy jsou staré. Půh. II. 222. A jak přijdú staré leta, to se duše to se leká. Sš. P. 789. I dřevo za- vilé staré nebrzy se napraví a hovado za- staralé nebrzy se co naučí. Hus II. 359. S. věk (starosť); S-ho věku býti, k s-ým létům se chýliti. V. Nač bych kupoval lepší (šat), když to spravím se s-rým? U Rakovn. Kp. To mne potkalo na stará léta (kolena = v starobě). Brt. S. 89. S. dobrýtro (blízké ku poledni). U Rychn. Dbv. Ve starých lé- tech. D. — S., přívlastek místních jmen,Alt-, S. Kyev. Rkk. Staré město pražské(vz Tk. I. 625., II. 549.); S. Anglie (Angliemimo knížectví walesské); S. hrady, Stará,Staré, něm. Altenburg, ves u Libáně, vz S. N.;S. Hrady, němec., Deutsch-Altenburg, saské.Altenburg, sedmihradské, Gross-Schlatten.uherské, Ungarisch-Altenburg; Staré městohorní nad Úpou v Čechách (Oberaltstadt);Stará voda, Altwasser, vsi a) u Chlumcev Bydž., b) u Březnice, c) u Libavy, d)u Andělské hory ve Slezsku; Staré hory,Altenberg, ves u Jihlavy; S-ré buky, Alten -buch, ves u Trutnova; Stará ves, Altendorf,vsi a) u Semil, b) u Mor. Ostravy, c) u Štern-berka v Olom., d) u Morav. Hranic; StaráBředslava, Altenmarkt, ves v Chebsku;S-rá Kdyně, samota u Kdyně; S-ré hamry,Althammer, ves u Frýdka; Staré Hobci,Althart, ves u Dačic; Starý dvůr, Althof.ves a) u Čáslavi, b) u Místka; Stará huť,Althütten, ves a) u Plzně, b) u UherskéhoHradiště, c) u Krumlova (u Chvalšin), d)u Plané, e) u Dobříše; f) u Berouna; Staréhutě, Althütten, ves a) u Benešova v Buděj ,b) u Uhlíř. Janovic, samoty a) u Cechtic,b) u Něm. Brodu, c) u Zbraslavic; StaráLibavá, Altliebe, ves u Šternberka na Mor.;Staré sedlo, Altsattel, ves a) u Vopořan, b)u Teplé, c) u Hajdy, d) městys u Vorlíka;Starý zámek, Altschloss, samota u Sudo-měřic; Staré město, Altstadt, ves a) u Dě-čína, b) u Náchoda (Starý Náchod), c) vesu Mor. Třebové, d) u Frýdka; městys u N.Bystřice; Stará ves, Altstadt, ves v Opav-sku: Staré město dolejní a hořejní, Nieder-,Ober-Altstadt, vsi u Trutnova; Starý Jičín,Alttitschein, mě. v Olomoucku. PL. S. říše,Alt-Reisch, městýs u Telče; Staré chalupyu Mnišstva v Těšínsku. Tč. S. Boleslav,mě. v Cechách. Starý svět: Europa, Asie,Afrika. S. N. — S., obyčejný, známý, alt,bekannt, gewöhnlich. To jest něco starého.Us. Vždy na starou kobzu hraje. To je s.věc; To je stará čepice, stará vesta! Us.Dch., Kká. — S., neznámý, ungewöhnlich.S. slovo, přísloví (vyšlé ze zvyku). Mus. —-S., časem pokažený, porušený, vetchý, alt,verdorben, abgenutzt, schlechter geworden.S. maso (smradlavé), máslo (prožluklé), stře-více, šaty (otrhané, ošumělé). Us. Ze staréhonové dělati; s., sešlé stavení. V. Za novařešátko pověsí, staré pod lavici hodí. Prov.S. vinice, role (zpustlá). Jg. To je staráhrachovina (sešlý starec). Dch. Starý cápe!Dch. — S. krám, ve kterém se prodávášatstvo obnošené. Staré krámy, der Tandel-markt. Na Mor. Zlínsku. Brt. S. 89. S. trh.U Opav. Klš. — S., starodávný, starožitný,předvěký, alt, vor Alters gewesen o. dahingehörig. S. čas (starožitnosť); s. paměti n.knihy, zákon, V., právo. Prodavač starýchknih. D. Staré historie (starých časův). — S. = dříve bylý, dřevní, prvnější, früher, älter, alt. Dluh časem starší. Starší dluh dříve se splácí. NB. Tč. 216. — S., subst. staří, der Alte, die Alten. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. Staří se starými rádi tovaryšství mívají. V. Staří mají pospíchati k Bohu. Hus I. 381. Keď si mladý, tehdy starých v ničem neznevažuj. Mor. Tč. — Staří = rodiče (i u zvířat), die Eltern. Vybral hnízdo i se starou. Chytil na hnízdě starého. Jak staří dělají, tak se po nich mladí učí. V. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor. Proto vlčka bijí, aby se s-rý vtípil. Prov. na Slov. — Staří = předkové, die Vorfahren. V. Staří míchali víno s vodou. Kom. Ty stromy vysázeli naši staří. — Starší, kompar., der ältere. Jest o 5 let starší. Ros. Rokem starší. Jel. V statečnosti stálý je, kdo staršímu ustu- puje. Mor. Tč. K tomu rádcě starejší ot- pověděchu. Pass. 2. Jestli čo víš, poslyš starších, naučíš se více. Mor. Tč. Starších ucti z povinnosti a mladších % příkladu. Mor. Tč. Poněvadž jest starší bratr než Viktorin, nemá Viktorin odpovídati. Půh. II. 622. Až bude s-ší. Hus III. 99. I pravili nám, že staršímu jest 17 let a mladšímu na 16. léto. NB. Tč. Starších mají i v Tatařích ve cti. Pk. Kdež ten jest ode mne starší. Brt. S.38. Já jsem měl ženu o deset let starší. Žer. 320. Co starší, to pravější a co mladší, to dražší. Pk. — Starší = rodiče (zastr.). Štelc. Máš-li co po starších, hleď toho nemrhati. Rým. — S. = předkové. Troj. — Starší = představení, die Aelteren, Rathsherrn, Dorfschöffen usw. Obecní starší kraje, in der Brüderunität die Senioren eines bestimmten Kreises. Sněm starších kraje svolati. Starší půhončí, vz Půhončí. Srarší svobodníci, vz Svobodník. Gl. 322. Starší obecní, vz Tk. II. 285. Starší mistr, s. cechu n. cechovní, pořádku. J. tr. — S. tovaryš, v klášteře, obecní, lidu. Us. (Jg.) S. v hornictví, der Schichtmeister, dohlí- žitel nad horolezci a horníky, dohlížitel na šichty i. e. Čas, po který se pracuje. Am. — S. v zoolog. Stará děvka, tringa vanellus, čejka, der Kibitz. — Staré panny, druh hrušek, Lederbirnen. D.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <