1. Svět1.
Svět, a, m. Svět?, lat. lux, skr. çv?ta, goth. hveits albus od svit (svitnouti, strb. sv?tnati, Gb. Hl. 144.), lit. szvintu illucesco, lit. szvés-ti (m. szvět-ti) lucere. Schl. Strsl. sv?t?, lux, od svit, sv?t, stind, svit, svétati; prus. svetan, switai die Welt ist entlehnt. Mkl. L. 139.; sr. 112. (Hý.). —
S. =
de
nní světlo, das Licht. S-ta viděti nemožeše. St. skl. Když kury pějí k světu. Cant. Ráno před světem zbudili nás. Lobk. put. Před s-tem se mnou vstal. Mdr. I šel sem zase domů i ležel sem až k světu samému. NB. Tč. 198. Vstal ještě před svetom. Slov. Hanbí se na svět (na světlo) vyjíti. Slov. — Výb. I. 7. —
S. =
soubor všech věcí stvořených, veškeren okrslek nebeský a zemský, vesmír, kosmos, die Welt, das Weltall, Himmel u
. Erde. V 'MV. nepravá glossa. Pa. Dokudž s. tento stane, nepomine
, trvati bude. V. Spousta
, obor
, stvo- ření s-ta
, veškeren s
. (vesmír), Us. os s-ta; D. Bůh stvořil s. (v šesti dnech). Hus II. 214. S-ta pán. Dch
. Vyšla hvězda na kraj s-ta, osvítila do půl světa
. Sš
. P. 50
. Malý s., der Mikrokosmos. Dch. Jakž s. světem, takového sněmu nebylo. Smil v. 61. Pro celý svět! Dch. Já bych to neučinil o celý s. Hk. Svět v obrazích. Dokud
s. světem stojí (jest. Tkad.). D. Pro s-ta (pro všecko všud
y)! Kb. Do světa bouchati
, do větru třápati. Vz Tlachal. Č. Opilý, ani o světě neví; Pije, až ani s-ta nezná. Vz Opilství. Č. —
S. =
koule zemská. Ž. wit. 72. 12., 89. 8. Die Welt, der Erdball, Erdkörper
. S. se točí jako kolo, V., jako kámen. Er
. P. 151. Obor s-ta na lodí objel. Us. Naslibuje toho, až by se s. otáčel. Dch. —
S. —
zvl. povrch země, okrslek zemský, der Erdkreis. Východní strana světa; přes svět jezditi, pracovati; po s-tě blouditi, běhati. V. Čt
yři strany s-ta: půlnoc
, poledne, východ, západ. Har. Až na konec s-ta. Po všem všudy s-tě. Us. Cesta okolo s-ta. D. Kraj s-ta sjezdil; nachoditi se světem; světem putovati, jíti, choditi; do s-ta se pustiti; šel na zkušenou do s-ta. Sych. Je to sem kus s-ta! To je kole dědiny světa; Přišel ze světa (z ci- ziny); Jíti do světa, Us. Brt
. Nic netrvá na světě věčně; Nepoddám se a kdyb
y dva světy byl
y; Všecko se tam změnilo, jako když přijde (člověk) na nový s
.; To jsou zkoušky na s-tě; Kdo v celém s-tě by to učinil? Dch. Slovutný byl až kraj s-ta. Brt. S. 22. S. je dlouhý
, široký, vše jest na něm divoký. U Litomš. Dr. Toho jest celý svět (mnoho). Us
. u Renčova
. Má široký svět; Celý s
. je mu malý a ulice úzká. Vz Opilý. Čo je na svete pod sluncem, to v svém čase zhyne. Slov. Tč. Co pak seš te (jsi t
y) můj šohajku v celém s-tě sám?; S. se točí jako kolo, miluj, děvče, máš-li koho; V nebi hvězd
y v
ysoko jsú, v světě cesty Široko jsú
. Sš
. P. 245., 592., 774. Na s. přijíti, při- cházeti (roditi se); Po všem obytném s-tě se rozšířiti. Sš. J
. 18
., Sk. 20. S. ten jest všech lidí domovem. Km. A že země ži- dovská jest prostřed s-ta, protož v té zemi stalo se prvé popsánie. Hus II. 398. Po- budem, nebudem, s-ta nepřebudem. Vz Smrť. Lb. Moře nevypiješ, s. nepředěláš. S-ta ne- prebudil, díla nepředělám (přísloví lenochů). Vz Lenoch. Lb
. Neboť po všem s-tu ležechu nemocní. Pass. 3. (Hý.). Všudy s., velký s., široký a dlouhý s.; Radše b
ych se na tom světě neviděl (vz Neštěstí). Č
. Drž se roz- umu a projdeš celý svět. Horný. Lakomci nikdy dosti není, by měl všeho s-ta jmění. Prov.
Jg. Však se ještě s. neseschl (ještě není po všem veta)! C. —
S. =
díl světa, der Welttheil. Starý svět (Asie, Afrika, Europa), nový (Amerika, Australie). Jg. — S. —
soubor všech věcí na zemi jedním Časem jsoucích, zvláště lidí a jich konání; lidské pokolení, lidé; život, věčnost, die Welt, das Menschenleben
, Menschengeschlecht, die Ewigkeit. Dítě, plod, porod na s. vyvésti; na s. se naroditi; na svět vzjíti, vyvedenu býti; se s-ta sprovoditi, skliditi, svésti (za- biti); z tohoto s-ta vykročiti; s tímto 8-tem se rozděliti, děliti, žehnati (mříti), rozžeh- nati; s-ta požehnati; se světa se odebrati; na tomto světě zlém a převráceném. V. Na s. se dostati (naroditi se); Kdo s. s očí a mysli pustí; světem opojený; s. nádherný. Kom. Více na onen svět hledí (stařec). V. Na s. někoho vyvésti (poroditi); na onen s. odejíti (na věčnosť, umříti). Háj. Vynadal mu před světem (= škaredě
, veřejně)
. Us. Brt. Nadal mu divně pod s-tem. Šd. Nadal mu, na čem s. stál. Us
. Ktk. Nabažil se s-ta. S. chce mámení, tedy je měj; Slovo do s-ta pustiti; Prošel celý s
.; To se to bude zase na světě hýbat; Ten se má k světu; Vesele na s
. se dívati; Je to člověk na s-tě dobrý; Se s-tem obcování; od s-ta se odtrhnouti; Ten s. je zlý; Něco jde na s-tě dobře, něco špatně; To mám kříže na světě; To jsou věci na s-tě, co toho snášet musíme!; On jest na s-tě rád. Dch
. Mimo s
. makatelný je také ještě svět jiný nevidomý; Z vod potopy novotný s. vyšel; Apoštolé měli s. obrátiti: Tudy se jmenuje satan knížetem ano bohem s-ta tohoto
. Sš. Sk. 60., J. 49., I. 143., II. 141. Svět zevnitřní, vnější
, die Aussenwelt
. Nz
. To je to, on tam byl přece kromě s-ta (— vzdálen s-ta). Us. u Solnice. Ani o s-tě neví. Vz Opilý. Do světa býti (lehkomyslným). Us. Mtl. Tak je to na tom s-tě, kde bačkora žlutě kvete. Us. Dř. Je k světu; Tak platí s. (= tak to bývá). Hý. S-tů Jan (praví se o tom, kdo světem chodí, o tuláku). Nejdu tam o živý s. (um keinen Preis). Us. Sd. Nedám tě za tři světy. Us. Nedal bych ťa za ten svet. Sl. ps. 49. Po všem s-tě jí nic není. Už bych ráda věděla, jak jí jde svět (jak se jí daří); Jestli mu tak půjde s. (povede-li se mu dobře), to bude krásný fikus. Us. u Dobrušky. Vk. Chodí po s-tě, jako bludná ovce. Sk. Jest člověkem podlé světa. Stnk. Obracel se mnoho ve světě (mnoho zkusil). Us. Dbv
. Chytrá hlava se neztratí, dokud hloupost na s-tě bude. U Žamb. Dbv
. Pro jeden květ nezhyne svět (Cf
. Co tam, to tam, o to hlavy nelam). Us. Dbv. Nezná s
. Vz Opilý. Us
. Sn. Mladé zdravé děvče musí a má býti do světa. Sa
. Vrhl se clo světa. Dhn. Po- tlouká se s-tem; S-a zkusit'
. Us. Dostal se na klády na odiv s-ta (na posměch). Slov. Dbš. 81. Aj, divy s-ta! Dbš. 45. Nedám to za širý s. Dbš. 45
. Klučku ode dveří dávali na okno všemu s-tu na oči
. Brt Aby chodil na opicu světa. Mor. Vz Op. Šd. Přišel se sem podívat (na trh), jak s
. ide, wie der Markt steht. Brt. Všetko na svete len do času. Slov. Er. Sl
. čít. 65. Svět se podobá velikým hodinám: měšec s penězi je zá- važím a ženština kývadlem. Trnka
. F. Tam Vám bylo s-ta (lidu)! Šd
. S. za tím běží, kdo ho zanechává a utíká před tím, kdo ho vyhledává; S. není ráj věčný. Mor. Tč. S. toho miluje, kdo mu ustupuje, toho ne- návidí, koho často vidí. Us. Tě. Prostřed- kem smrti se světa sešli. Zř
. mor. 1604. Už sa včul svet, ludé v svete i obyčaj mení; Dobré mravy zasluhujú v svete lásku vetší. Slov. Tč. Já vás pásť nebudem,, radšej sve- tom pôjdem. Dbš. 123. Kolko ludí v svete, tolko obyčají. Slov. Tč. Slúžili ste tomu světu, svět vám nyní dá odplatu; Na tom s-tě nic stálého, on je všecek marný, moje leta taky idú rovno s hodinami; Na tom moři světa vzdychám a s prosbou k tobě pospíchám; Ach světe, světe, měs podma- ňoval, o mó dušičku měs připravoval; Ty ochozky zvone, to je má muzika, ony mě budó hrát, dyž pudu ze s-ta; Ztratila vinek zeleny, neužila světa; S-ta neužila, pannú nenabyla (dlouho nebyla), to že pro synka milého Boha opustila; Povídej mně zlé dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo ?: Umřelo mně moje potěšení
, jakého ve s-tč není; Dyť ty nejsi z růže květ, dy je ešče chasy celý svět; Ach jejda, přejejda, už musím do s-ta; Je-li synek, je-li k světu, že musí k regementu; Nehodí se (galán) s-tu ani dobrým lidom, já ho musím prodat na vépalky židom. Sš
. P. 42
., 65.. 66., 70., 72., 180, 185., 211., 571., 600., 689
. (Tč
.)
. Do s-ta jíti. Er. P. 472
. Svět jest toho za- loženie, v něm nic ustavičného nenie
. Smil v. 1605. S. jest v sobě pravá vojna, řied- kosť v něm chvíle pokojná
. Smil v. 1615
. Lid přes svět pracující (ausser der Stadt)
. Skl. V
. 257
. Neb jest to všeho s-ta obyčej; Tehdy tak hluk bude po všem světu
. Pass. 6 , 13
. (Hý
.)
. Ze s-ta je svedl; Jest známo, kterak otec jeho u veliké chudobě z světa šel nic nemaje; Když Vaněk domuov přišel, lál jest v svět; Cigan z s-ta zšel od zlých lidí. NB. Tč
. 104
., 134., 214., 264
. Byť vešken svět lidí svědčil a tak by nebylo, tehdy všech svědectvie jest křivé; A tak jest člověku bolesť i kdy v s
. leze, i kdy v s-tě bydlí
, i kdy s s-ta schodí; S-ta to- hoto psota má nás tisknúti z něho; K s-tu ho povýšil a zvelebil; Ďábel s-tem a tělem proti nám bojuje; Apoštolom ve s-tě zavr- ženým věřili; Svět jest pravá púšť, plna hadóv jedovatých; Všecko, což jest v s-tě, neb jest; žádost' těla, neb žádosť očí neb pýcha života; Kdož chvály v světě sobě hledá, jest podoben tomu, který by chtěl na vodě hory veliké přeplúti n
. který by chtěl uhoniti stien před sebú; Pokoj s-ta jest tiché požívání času bez přiekazu zna- menitého od nepřátel; A s
. (= zlý lid) ho nepoznal; Syn boží přišel na s
.; Malé jest v s-tě utěšení a věčné v ohni zatracenie; Radosť jest krátká tohoto s-ta; Kam chvála s
. chýlí; Východ náš v s. jest plačtivý a náš příchytek v s-tě jest nestatečný a vý- chod z světa hřiešným velmi jest biedný a hrozný; Tak jest tento s. nestatečný, kluzek a bieden; Potupíš s., ač nechceš s ním za- hynúti; Co hledáš ve světě, kdež všecky věci vidíš, any tě klamají ?; Miluje svět, v němžto
jest plno osidel; Budeš-li milo- vati tento s., zahyneš i s ním; V marnosti tento s. jest potopen, By všechen s. měl a jednoho šarta neměl, toho by žádal. Hus I. 224., 293., 382., 423., 442., 472
., II. 22., 72
., 121
., 21:., 214., 312., 438
., III. 133., 145., 146., 152
., 186. (Tč
.). Již po smrti ukáže konec, kam chvála s-ta chýlí
. Hus III. 111. Svedu vy (vás) mečem se s-ta; Že by tvé krve pro ves s. neprolil. Dal. Novotným ve světě býti; Ku kněžství chuti nemá, neb mu od mladosti svět voněl; Má se k světu (hezky roste; 2. hodí se do s-ta). Sych. Na s. přijíti; takový jest s.; ve světě zůstati (nejíti do kláštera); na onom světě (na věč- nosti); Zná svět (ví, jak se chovati mezi lidmi). D
. Svět tělesný, opak: duchovní, mravný. Jg. Nynější s
., opak: někdejší, bý- valý, starý. Člověk ze starého s-ta (rovný, poctivý). Tak to chce mít ten s. Tak se děje v tom s-tě. Na chudobných s. stojí. Koll. To může věděti celý svět. Co tomu řekne s.? Syn můj jest stu podobný (způ- sobilý). Učený s. (lidé). S-tu výhost dáti; Milovati s. Kaziti s. (život) ptákům a jiným živočichům. Zlý svět (život) s někým míti. O živý svět ne, s. světoucí, pod s-tem, kde celý s. Pod s-tem jest mi protivný. Nemohu ío najíti pro živý s
. Nechce se jim odtud pro živý s. Ti páni nás drou, co s. volá. Us. Věc všemu s-tu známá (vůbec známá). Ros. Z kláštera opět do s-ta se vrátiti. Jg. S-tem pohrdnouti. V. Okusíš vrchovatě, po čem psota na s-tě platí. Pán Bůh vysoko, král daleko; pravdy a spravedlnosti v s-tě málo. Prov
. Jg. Ještě nebyl ve světě ten rod, jenž by trefil každému v hod. Kor. Z toho s-ta odejíti; Na onen s. appellovati; Všechen na onen s
. hledí; Nebudeť s. s di- vokými husami hlídati (vz Smrť); Světem páchnouti; Toť je, co s
. volá (co se svě- tákům líbí). Vz Zhýralý
. 0. Však se mi s tebou s. nezaváže (nebudeme svoji. Vz Manželství); S. nic není než změť; Svět se mění a my v něm; Užívej s-ta, dokud hoví léta; S
. mu kvete (vz Štěstí). Č. Dějiny
, dějepis světa
. Nz. Jaký s., taký květ
. Vz Zvyk; Nikdo celému světu koláčů nena- peče; Světe, ty panuješ (nedůslednost ve s-tě). Lb. S. každému mil
, ale přijde se roz- loučiti s ním. Pk. — S. =
kus, das Stück. Má veliký s. lesa, pole atd. Mor. Brt. —- S. ---
ženský běh, měsíčné, das Monatliche, die Menstruen. D., Bdl. —
Nový svět (ulice v Praze), die Neue Welt.