Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:0446


    Země
    Země, ě, zem, i, f., vz Hráze. Dle Brs. země lépe než zem. Země skloňuje se podlé Bůže, zem podlé Kosť. Z., zemlja, lit. žeme, zd. zem. Schl. Gt. pl. strč.: zém. Všech zeem. Dor. 24. Mých zem. Alx. BM. 8. 28. Vz Listy filol. IX. 307. Na Ostrav.: zemja. Tč. Na Slov, Ostrav. a ve Slez. také: zema. Země v instrum. zemňou m. zemí místy na Mor. Knrz. Země vzorec novočes. a staročes. skloňování v Bž. 96. — Z. = koule zemská, okruh zemský, die Erde, Erdkugel. Vz S. N. Matka země. V. Noc posula vsiu zemiu Rkk. Země se okolo sebe a okolo slunce obrací. Země jest kulata. Us. Z. jest splo- štěná. Nz. Povrch z., die Erdoberfläche. Vz Dráha, Jádro, Kůra, Osa, Magnetičnosť, Obor, Pás, Povrch, Tělo, Teplota země. Pět dílů země: Europa, Asie, Afrika, Ame- rika, Australie. Plochy země nad hladinu mořskou mnoho nevystupující: roviny, ní- žiny; plochy vysoko nad ní ležící a roz- sáhlé: vysočiny. Roviny pískem n. kame- ním pokryté bez všeho rostlinstva: pouště (písčité, kamenité, solné); ostrůvky zelené prameny zavlažené v poušti jsou: oasy; roviny daleké bez stromů a s jednotvárným rostlinstvem: stepi, v Němcích nazývají je Heiden, v Uhrách pusty, v Americe prérie. Pt. Vz více v S. N. X. 320.-330. Země se otáčí sama o sebe, o svou osu, o svou vlastní osu, kolem osy, kolem své (vlastní) osy, na své ose, okolo sebe, okolo své osy; kula- tosť, okrouhlosť z., die Kugelgestalt der Erde; sploštěni, sploštělosť země, die Ab- plattung, vz Povrch, Obsah, Hutnosť; Z. jest kulatá, má podobu kulatou, kulovitou, ku- lovatou, koulovitou; má tvar koule, koulo- vitý; podobá se kouli; země je sploštěná, splosklá, připloštělá, má podobu, tvar koule sploštilé. Š. a Ž. Útvar země, die Erdbil- dung. Sl. les. Domněnky o původu země. Vz Krč. G. 7. Měsíc otáčí se okolo země; Slunce dává naší zemi teplo; Na zemi jsou vrchy, údolí, řeky, moře, města atd. Exc. K zemi, erdwärts. Dch. Kľaje a hreší, že až zemi ťažko. Mt. S. 1. 90., Dbš Sl. pov. I. 241. Potĺka sa po svete, ako čoby ho ani zem za syna nemala. Mt. S. I. 94 Zemo, zemo dobra, aj ty nas živivaš, po smrti prikryvaš. Sš. P. 78. Kopec zo zeme jest nametaný. Sl. let. VI. 78. De (kde) sirota plače, všady sa zem trase, de slza odpadne, znamení ostane. Sl. spv. IV. 155. Skryj sa bárs do prostried zeme, my ťa drápmi vy- hrabeme. Btt. Sp. 75. A byla tam papírová zem a já jsem se propadl až sem. Pck. Ps. 99. Ze země jsem na zem přišel, na zemi jsem rozum našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán. Mor. ps. Buďto je ráno aneb deň anebo mrak hustne večerný, buďto že černé po zemách rozprostrela krídla: všetko mi jedno. Hol. 5. Tam v pro- striedku medzi troma čásťmi zeme. Zátur. Vinš. I. 9. Všade je zem božia (tedy lho- stejno, kde mne pochovají). Zátur. exc. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12. Země jest máti každého, ktož jiej nepřeje, nejmám ho za šlechetného. Dal. 116. Moc jeho od moře až do moře a od potoku až do krajin okršlka země. Hus III. 7. — Z. bez moře, suchá země, pevná země, pevnina, das Fest- land. Z. suchá, das Land. Nz. Aby ani na zemi ani na vode nešťastie neprihodilo sa mu. Dbš. Obyč. 105. Pevnou zemí a mořem, über Land u. Meer. Dch., Arch. II. 429. Z. daleko (vzdálená) od moře; po zemi i po vodě pospíchati. V. Svrchek země někudy jest bažinatý, někudy suchý. Kom. Po vodě i po zemi zboží vyvážeti. Ml., Arch. IV. 469. — Z. naproti nebi, die Erde. Ty věci jsou tak daleko od sebe, jako nebe od země. Lietala mi lastovienka, lietala, že sa ona neba, zeme chytala (var.: týkala). Sl. spv. I. 24. Já sem té oslavil na zemi. EOlom. Do nebe hledí a po zemi chodí, snadno se uhodí. Prov. Do nebe křídel není a do země cesta blízka. Té. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. Od země do oblak. Rkk. — Z. = svrchek země, die Erde, Erdfläche, Oberfläche der Erde, der Boden, Grund. Poraziti, hoditi na zem ; udeřiti, mrštiti na zem; na z. položiti; při samé zemi; s zemí srovnati (s prstí smásti); do země schovati, zakopati, položiti, po- hřbiti, vložiti, pochovati, zahrabati; tělo zemi navrátiti (umříti n. mrtvého pochovati); v zemi se navrátiti (umříti); oči k zemi sklopiti; do země, k zemi hleděti, patřiti. V. Na zem něco vysypati. Us. Po zemi se kotiti; na zemiu se vrže (padne); v chladnú zemiu pade; leže v chladnei zemi; krev v syrú zemiu teče; syrá země krev pije; vyrazichu jako oheň z země. Rkk. Na (holé) . zemi spáti. Dch. Něčím o zem dáti (za- vrhnouti, opustiti, nechati). V., Scip., Reš., Bl. 102. Při zemi bydleti. Har. Raději bych se pod zemí viděl, nežli se déle s vámi trápil. Sych. Vz Neštěstí. Už ho tady z. kryje (umřel). Us. Šest stop země vyrovná boháče s chudým. Exc. Ja ti státi nemôžem, priľahla ma čierna zem. Sl. spv. I. 22. K zemi něco přitáhnouti; od země, se země vyzdvihnonti. Us. Zem všecky pohltnula. Kram. Země hnutí, třesení. Kom. Přáslo země. Nz. Někoho holí k zemi sraziti. Us. Dch. Slovenský národní tanec ,od země' zvaný. Dch., Němc. VII. 187. Už je tři leta v zemi (pochován); Už dávno hnije v zemi. Us. Šd. Roste do země (o starých lidech. Jde do hromádky. 0 dětech = málo roste). Us. Kšť. Bylo by ho ještě škoda v zemi hníť. Us. Šd. Tmavý jako zem. Slez. Šd. Nech propadnu se do zemně, když to není pravda. Mor. Šd. Nech zem prepadne sa podo mnou, ak čistú pravdu nehovorím. Slez. Šd. Tykl jsem se rukou země. Slez. Šd. Ach těžká zem tebe tlačí a já se trápím zde. Ps. slez. Šd. Kdo v zradu prepadne, zhltni ho zem. Sl. ps. Na zem! Nieder! Čsk. Div se zem nevrazí (div se nepropadne). U Kr. Hrad. Kšť. Vlk se též tak olopal, až se po zemi kúľal. Ps. slez. Šd. Kabelú (čepicú) o zem prál (pral). Mor. Šd. Hledí do země. Us. Šd. Na zemu padnul. Na Ostrav. Tč. Začlo pršeť a zema byla sražná. Slez. Šd. Má stará mamenka pod tú černú zemú. Sl. ps. 126. Lužní káď v zemi. Šp. Len raz do roka vtedy, keď sa zem otvárala, bývalo jej dovolenô na tento svet vystúpiť. Syt. Táb. 24. Povera, že sa zem každého roku raz otvorí, nalezá sa azdaj u všetkých Slovanov. Čas, kedy sa to stáva, kladú dakde na tri prvé dni jarnie, inde zase na veľký piatok, bielu sobotu a veľkonočniu nedeľu. (I na pašijovou či květnou neděli, když kněz čte pašije. Šd.). Chlpk., Syt, Táb. 27. V ľavo stojí pechota, akoby ju do zeme vbil, pevne, Nepohnute. Klčk. Zb. III. 22. A ja som počula, že veru tiež na zem ne- vyleje (že je pijan). Chlpk. Dram. I. 19. My budem v černej zemi srovnaní. Jak sedliak tak i pán musia všetci v černej zemi uhniti; Odmrštili do vody tohoto zlost- níka, túto potvoru, ktorá nebola hodná viac po zemi chodiť; Mece se po zemí ako had. Mt. S. I. 8., 62., 91. Hanba by ma o zem hodila (bylo by mne Hanba). Zátur. Priat. IV. 108. Omladneš ako zem z jari; Na do- line na súmraku, pod jedľami pri potoku až zem hučí od skákania, až les šumí od dudania. Čjk. 21., 69. Odbíjajú od zeme (tancujíce vyskakují do stropu); Do zeme sa prepadnouti; Mať jim už dávno bola v zemi; Podvihol šiarkana do hora a miknul ho o zem, že sa len tak rozčapil. Dbš. Obyč. 30., Sl. pov. L 70., 475., 563. Moje krajovičky ze samej ocele, neuvízajte mně, oj, hlboko do zeme, hlboko do zeme, do mekkého blata; Nese (koníček hlavu) pri samej zemi, nad samú zemňú; Trikrát zem obtúliť. Pck. Ps. 15., 57., 103. Bez rakúskej matky Terezie ako Irčan vyjdeš na psotu, čo zem cudziu svojím radlom ryje a z nej nemá, len čo hrob ho kryje. Hdž. Rkp. Ešte si len na piaď od zeme a už moc naničhodného o tebe vieme. Hdž. Šlb. 31. Sotva bol ale vätší od zeme na piaď. Lipa I. 25. Jednoho dňa, bolo to v jaseni v ten čas, keď idú hadi do zeme spat; Ležal na zemi a díval sa po oblohe; Liala sa mladá krv po drobnej pažiti; mladá krv sa liala, čierna zem ju pila a tá dobrá duša s telom sa lúčila; Po zemi bežkala (běžela); Prevalil sa na zem a po chvíli zaspal Č. Čt. I. 173., 262., 313., II. 478. Tak ona nim pere, ež se zema chvěje; Dyby mi tak pán Bůh příl, jak mi lidé přejú, už bych dávno ležela pod tú černú zemú; Ja, taks ty mně čaro- vala, až sa černá zem pukala; Počuvaj, počuvaj, co to v zemi hučí, esi zvony zvoní, lebo jabor pučí; Až já bodo ležet pod to zemjó černó; Syneček se žení, tatíčka má. v zemi; Měl gality do země (až k zemi dlouhé)?; Všecky panny tancuja, ene moja pod zemju. Sš. P. 12., 53., 112., 304., 393., 603., 764, 778. Po valašsky od zeme, kdo mi kozy zaženie; Každá má mamičku, moja v černej zemi; Mať moja, mať moja pod tou čiernou zemou, veď vy nic neviete, čo sa robí so mnou!; Škoda mojej žene v zemi ležať; A ja chytím moju ženu; jak ju vláčím, tak ju vláčim za vlasy po zemi; Kedy že to žitko zíde, čo na moju svadbu bude? Nezíde to tej jeseni, lebo je to v tvrdej zemi, v tvrdej zemi neoranej, len motyčkou pokopanej; A tam som sa tak opil, že bych sa i teraz na zem potočil. Sl. spv. II. 52, 68., III. 83., IV. 130., 132., V. 179., VI. 226. Bale na černú zem sa rozestrú; On sa tedaž kácá a na zem dole údami buchne, jak by hrubý neb dub neb ohromná padnula sosňa. Hol. 97., 157. Lipy povädly, opŕchol list za listom na zem smädnú. Sldk. Mart. 4. A stojac v kúte hneď dolu hľadí na perly ležiace zemou. Sldk. 191. I našel Jana ševce ležíce za mrtvého a raněného na zemie; Padne na zemu. NB. Tč. 107., 108. O kladenie do desk a kupovánie zbožie na zemi. Arch. V. 395. Buď nad zemí neboli v zemi. Půh. H. 108. Pozřela je země. Anth. Jir. I. 3. v. 7. Navrátí se prach v zemi svou. Hus III. 152. A byť o zem se bíti, není se kam díti. Pk. Mají chléb černý jako zem. Mor. a slez. Šd. Má nohy černé jako zem. Šd. Má košili černou jako zem (špinavou). Us. Šd. Svatý Juří zemum (zemou) búří, aby rostly kvítky pro ty malé dítky. Slez. Šd. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nima na zem padne. Tč. exc. Mnoho té země, z níž hrncové býti mohou, ale málo té, z níž zlato berou. Pk. O Dzúre bude tráva rásť, čo by si ju hámrikom pral do zeme (kdy bys ji i do země zpět tloukl); Nemám si kde sadnúť. Odpověď: Napluj sa na zem!; Padnem! Veť nepoletíš ďalej od zeme!; Na zemi, na kline ti je (nemůže-li někdo něco najíti); Dobre že tu zem ne- hryzol od bolesti; Šiel na dolniu zem s do- skami (= umřel); Keď sa mi už nevie tá zem otvoriť (nářek sužovaného)! Na Slov. Zátur. Zeme bude mu lehka (téžká. O mrtvém); Je v zemi (umřel). Tkč. Před časem ho do země sprovodili. Vz Umrlý. Lb. By sebou o zem bil, s nic býti nemůže. Vz Nešťastný. Prov., Č. Kdo se hněvá, nech se o zem buší (nech se válí). Kto sa hnevá, nech sa o zem hodí. Mt. S. I. 126. Hrýzti zemi (vz Smrť); Bradou zemi rýti (vz Smrť); Mohl by se do země vraziti (samými starostmi. Vz Péče.); Schne pod ním země; Není hoden, že ho z. nosí; Nestojí za to, aby ho zem nosila (Hnšk.); Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí; Co by se po něm z. (voda) slehla (vz Zmizení). Č. — Z. = prsť, hlína, povrchnosť země rostliny rodící, die Erde, das Erdreich, Feld, der Acker, Grund, Boden. Vz S. N. Z., půda orná, ornice. EOlom. Zemi krojiti (po prvé orati); zemi vymítati, lopatou vyhazovati. V. Zemi vzdělávati. D. Z. orná, Aqu., svrchní, dobrá, D., kyprá, Sych., úrodná, Har., tučná, mastná, výnosná, hrnčířská, Ros., vlhká, mokrá, Byl., kame- nečná, Alaunerde, Krok, klovatá, červená (červeníce). Us. Z. katechová. Kk. 121. Z. porculánová, valchářská, saracenská n. te- sařská ruda červená, kostní. Kh. Z mrtvá (mrť, mrtvina, celina, hluboká země), hlino- vatá, tuhá, vazká, žlutá, jilovatina, slévavka, borovizna (černá), bělice, bělavka, živá (úrodná), Hubená, sypká, prchká, melná, prašnatá, smíšená, dřevnatina n. nátoň, čer- stva, výmol, nános, náplav, náplava; z. pro- hazovati, pěchovati; vrstva země (zemní); z. plodiny vydává. Šp. Z. valchářská na omak mastná (Walkererde) obsahuje kyse- linu křemičitou, vodu, kysličník hlinitý, hořečnatý, vápnatý a železitý. Nemá ani piaď (píď) vlastnej zeme. Zátur. Vz Zemina, Půda. Bř. Z. hořká, magnesia, die Talkerde, Bittererde. Nz. Z. pouhá (rein), úrodná, zkypřená (gelockert). Pta. Návoz země; přikryti semeno zemí. Sl. les. Mámy najatu zem; Zoral mi pěkně tu zem. Laš. na Mor. Brt. Černá zema. Slez. Šd. Z. smíšená či kompostová, listová, drnová, vřesovitá. Dlj. 2. V jarně si mä pochovala, čiernou zemou zasypala. Č. Čt. I. 294. Z., která se ku břehu nasadí, angespültes Erdreich. J. tr. Je to v mrcha zemi, v planej zemi, neoranej. Sl. ps. Šť. I. 49. Z. jako těsto (deštěm změkla). Us. Dch. Květ vedlé květu tlačí se tu ze země. Km. 1883. 118. Ta zema jest velmi dobrá; Zem ho privalila, když písek kopali. Sl. let I. 281., IV. 159. Drobnou zemou jamu vyplniti. Sldk. 151. Nezrobená spornej sama od seba úrody hojnosť zem povydá. Hol. 366. Obilné zrno, když v zemi padne. Št. K. š. 28. So zemou by ho smiešal (ve zlosti). Slov. Zátur. Když pluh zemi ryje, zima ještě žije. Pran. Tč. Když prší na Medharta, pohanka v zemi hartá. Pran. u Vyzovic. Šd. Na rapavej zemi sa chlieb rodí. Mt. S. I. 122. V čiernej zemi sa chlieb rodí a na bielu psi serú. Poř. Zátur. I černá země pěkné žitko rodí. Prov. Tč. Úrodná jest země, kterou hospodář tluče. Prov. Bž. — Z. = vlasť, krajina, die Landschaft, das Land. V zemi zrození (zemané); vlasti své a země statečně zastávati; mor v zemi, po vší zemi; z cizí země; do cizí země zaslati; z země se vybrati; z země utéci, vypo- věděti, vystrčiti; vypověděný z země; za- slaný, zavedený do cizí země; z. ležící k východu slunce. V. Zemička, živ svoje plemä i ďalej z božej dobroty. Zátur. Vrahy našich zemí; poplenichu vsě, čo v zemi bieše. Rkk. V naší zemi; v zemi obyčejný; zem lidu zbaviti; z. bezlidná, lidu prázdná, pustá; z. jest na mizině. D. Z. východní, západní, polední, půlnoční, Us., nepřátelská. Har. Ze země vyhnati; zemi dobře opravo- vati, popelem postaviti, v daň podrobiti; země dobyti. Flav. Z. od vína, obilí hojná. Har. Z. dědičná, cizí (cizina). Us. Déšť po celé zemi. Nz. Usedlý k zemi, usedlost k zemi; v zemi rodilý; obvod zemí říšských. J. tr. Z. česká, polská, uherská, rakouská atd., svatá, zaslíbená, slovanská, německá, nižní, dolní, Niederland, n. D. Zdejší z., tato z., das Inland. J. tr. Zde v naší zemi, hierzulande. Dch. Z. hlavní, vedlejší, Lpř., mateřská, das Mutterland, Nz., Matúšova = Slovensko. Vz Pokr. Pot. 143. V zemi ka- naanskej. Anth. I. 7. Z. hřěcká. Alx. (Anth. Jir. I. 3. v. 33.). Satira a ironie jsou mu neznámou zemí. Šml. Národ, volnosť, česť a viera, za ne junák rád umiera; smelo víta deň krvavý, vie, že za nim slnko slávy! Keď i padne, padne v objem, objíme ho slovanská zem; zavznie nad nim miesto zvonov pieseň voľných millionov! Btt., Syt. Táb. 366. Vaša zem je plná úskokami. Zbr. Lžd. 75. Zem rodná ni nevedno, jakou slasťou ťa upúta! aj pozabudnúť nám nikda nedá na sebe. Nescio, qua natale solum dulcedine cunctos adtrahit immemoresque nec sinit esse sni. Phld. IV. 269. Čechy, Morava a Slezsko jsou země rakouské; V jednotlivých zemích jsou na místě panov- níkově mistodržitelé. Us. (Bude) preklínať tu zem, která ju nosí. Sl. ps. 71. Lásku k rodu, lásku k vlasti Boh sám v srdce vštepuje, ona zeme, ľudí šťastí, jej sa duch môj venuje. Č. Čt. I. 221. Synku Tatry, synku matky Slávy! Pozri na Tatry! Na svoju kolísku, Had nimi nebo, pod nimi zem nízku: tak ty vysoko stoj v kráľovstve ducha! Tak nízko podlosť bud ti pod no- hama; drž sa tých výšin oboma rukama; si člověk, nie červ, ani biedna mucha. Ib. II. 128. Kúpil si zeme aj statek a hospo- dáril z pomocí božej, jako vedel najlepšie. Ib. II. 479. Teba nado všetko chcem, oj Slovensko, drahá zem; Hej ty sňažný Balkán, Krkonoše, Ural, hej Slovan tu od vekov svoje zeme oral; Miluj drahú vlasť nad všetky svety, krem vlasti nemáš drahšej zeme. Ppk. 1. 37., 182., II. 146. Cizozemcům, kteří do země přijati nejsou, nemůže léno podáváno býti. Žer. 344. Pánové země mo- ravské. 1447. Exc. Tč. Zem, ktorú v údel daly Slovänom nebesá, tá zem hrobem každýmu vrahovi stane sä. Chlpk. Sp. 45. Zem tá, na ktorú kročiť mieri tvoja noha, to je zem naša, daná Slovänom od Boha. A zem to požehnaná! Chvála Bohu z něba, máme pri vernej práci voždy svoj kus chľeba. Ib. 45. Ty zem svätá, no poškvrnená ; zem svobody, no zotročená; zem života, no otrávená; ty zem svetla, no tmou za- liatá; blahoslavená, no zakliata; kus raja v pekle zronený z neba: Slovensko moje, žiaľ mi je teba! Dr. Kuzmány. Zemi po své libosti a vůli spravuje. Pal. Děj. III. 3. 113. Jel do cizích, velmi dalekých zemí; Je se jemu zemi páliti a hubiti. Výb. II. 40., 41. Všecka země o něho (Rokyc.) k pa- peži psali. Bart. Já v zemi nebyl; V prvním landfrydu a mírné zemi; To učinil v mírné a pokojné zemi. Půh. I. 361., II. 135., 292. Aké krásne je toto milé naše podtatranské Slovensko, miluj tú zem svätú! Zátur. Nápr. 67. Túla sa od zeme do zeme ako Had po Bart?lome. Mt. S. I. 97. Jiná zem jiný mrav. Dch. — Z. = ve světnici, v síni, v domě (z utlučené hlíny, z prken), podlaha, der Fussboden. Padlo mi to na zem. Us. Ta zem je jako bota (ušpiněná). Us. Dch. Dívka umývá zem. Šd., Vck. Tětka už mají umytú zem. Mor. a Slez. Šd. — Z.= venkov. Ani v městech, ani na zemi. Vš. — Brikc. — Z. = pozemkový statek nemovitý, das Landgut. Kdež biskup dvorem sedí na zemi (krom Prahy na pozemkovém statku), opět požeň jej komorníky jako zemenína na zemi. Kn. rožm. čl. 62. (V Korytě vsi) jest 21 zemí, ale něco jest rybníky zato- peno .. . Vaněk platí 1 kopu s země (jedné). Arch. I. 353.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <