Dostati. — abs. Dostal, co se nejí (rány, bití). Us. Kšť. — co, koho. To nás ten déšť dostal (překvapil)! Us. Dch. Kdybych to moh' d., v noci bych tam pro to šel. Dch. D-li zloděje = chytili. Us. Brt. Ti ho dostali (napálili, ošidili a p.). Us. Sd. D. ro- dinu, Hrts.. řezu (bití), Sd., služné. Sl. les. Zvěř d-la vítr, bekam Witterung. Posp. Štu- dent dostal dvojku (nedostatečnou známku). Us. Pdl. D. Rozkaz, aby . . . Pdl. Čo otec odemírá, všecko syn dostává. Slov. Tč. Dostal jsem strach, zlosť, hněv, hlad, žízeň, chuť lépe: napadl mě, připadl na mne, pojal mě strach, polekal jsem se; rozlobil, Rozhněval jsem se, chtělo se mi jísti, píti, zachtělo, zabažilo se mi čeho. Brt. S. 3. v. 175. Dostaň tu sklénku (dosáhni). Mor. Brt. D. 207. D. něco pouti, nového roku, vázaného, (k) svátku. BPk. — (co, se čeho komu) čím. Veliká haňba je takú věc právem do- stávati, která za fajku tabáku k užitku ne- platí. Glč. II. 105. Jichž laskavostí jeho se mi dostalo. Bž. — se komu. D-la se mu důtka. Us. Pdl. Nic, má milá, nic neplač, ješče se mi ty možeš dostať. Sš. P. 599. Nepamatuji se, co se jim dostalo. Půh. II. 76. Zemřevše Bohu se d-li (= k Bohu). Pass. 14. stol., LPr. Bohu se d-la. GR. Bychom se jemu dostali. Výb. II. 36. Věčnému se příbytku dostal. Pass. —- se komu čeho. Nedostává se mu peněz. Us. Brt. D-lo se mu pochvaly, Posp., hodností, Us. Pdl., od- povědi. Mus. 1880. 457. Toho pokládá za dvamecítma kop gr., což jí tu nevychází a nedostává se toho věna. Půh. II. 102. Tak že nedostalo se mu pokoje i k Bohu, i k sobě i k světu; Husi již se papíru nedostává. Hus II. 336., III. 281. Hospodin opravuje mě a ničehož se mi nedostane. Ž. wit. 22. 1. — čemu. Že své úloze dostane (m.: do- stojí). Na Ostrav. Té. — se (koko komu) kam. Běda vám, dostane-li se na vás! Brt. Vláda d-la se do jeho rukou. Us. Pdl. Dostal na chrám Páně sv. Bouchala (byl bit). Us. Smr. Dítě nedostane (nedosáhne) do mísy. Mor. Neor. Já tam nedostanu (nedosáhnu). Mor. Brt. D. 207. D. se někomu na kobylku (vypráskati mu). Us. Dostal jsem na ruce (rány). Us. Brnt. Dostanu-li se na to, vezmu to. Us. Dch. D. někoho do svého bytu, něco pod svůj krov. Us. Dch. D. se někam (přijíti). Us. Brt. Miluj sa, rod můj, neopúšťaj seba, tak se d-neš do vlastného něba. Trok. 125. My sme se na ně d-li (k nim se při- stěhovali a s nimi společně bydlíme). U Hořic. Hk. Kdoby nešel, na koho se dostane (na koho padne, aby šel). Sedl. Rychn. 39. Celá severní Afrika dostala se v držení čeledi koptické. Lpř. Děj. I. 25. D. se daleko do vnitř země, Mour, do rozpaků, Kaizl 237., pod něčí panství. Tk. Č. 5. Dostav se do proudu, nevěděl, kudy ku konci. Šml. — co komu. Počkaj, já ti to dostanu (dosáhnu). Mor. Brt. — se. D-li se (za sebe). Us. Brt., Sá. Budžeme se modlić k panně Marii, by ona zvolila d. se (abychom se 'd-li). Sš. P. 387. — čeho (gt. partitivní, jinak: d. co). Koníčku, dostaneš obroku. Er. P. IL 121. — od koho. D-lo se mu od něho pokynutí, uznání, pochvaly. Us. Pdl. Počkej, až přijdeš, šak ty d-neš od tatínka (budeš bit). Us. Brnt. Dostano (dostanu) ja doma od svého tatíčka, že sem nenapásl vraného koníčka. Sš. P. 334. Od panny Marjanky daru sem dostal. Ib. 400. Vpadl mi v mé věno, ješto mi se od dřevního mého muže d-lo; Ješto se nám od naší mateře dostalo. Půh. I.153. — se komu po kom. D. něco po ženě.
Tov. Drží mi mé vlastní dědictví v Petro-
vicích, ješto se mému otci d-lo po jeho ma-
teři a mně po něm; Drží jí věno její, ješto
se ji po mateři dostalo. Půh. I. 239., 343.
(288., II. 200.). — se za koho (provdati se).
Dch., Brt. Alžběta d-la se za Kazimíra, krále
polského. V. — se komu na čem. Což
se mně na díle dostalo. Půh. I. 244. Na tom
nedostává se jí 13 gr. platu. Ib. II. 102.
A nedostane-li se na tom počtu; A což by
se na těch dědinách nedostalo. Zř. F. 1. T.
VIL, G. IX. — (koho, se komu, co) odkud.
D. koho s krku, loswerden. Us. Obilí s polí
domů d. Us. Pdl. Tak brzo se odtud ne-
dostaneš. Brt. Slova z něho nedostaneš, lépe:
slova se na Něm nedoptáš. Brt. S. 3. v. 175.
Jak jsem se z domu dostal, radosťú jsem
výskal. Sš. P. 665. Ukradli krávu a z té mi
se dostalo 6 grošóv. Pč. 25. Z kterýchžto
(10 hřiven) mají d. se uraženému sedm hř.,
fojtovi dvě hřivně. NB. Tč. 251. — co (od
koho, se komu) kde. Já mu ve všem
dostanu (= dostojím). Ostrav. Tč. Spisu
tomu d-lo se v novinách přísného odsouzení
Us. Pdl. Včil sem u tebe milosť dostal. Sš.
P. 119. Utíkejme, i nám se tu dostane (bití).
Brt. S. 3. v. 172. Od nich dostala tato země
u cizích národů jméno Bojhemum. Tk. Č. 1. Při těch domech ještě novináře jakéhos dostáno. Koll. I. 347. Slovo ,sedlák' v ústech pánů záhy dostalo prízvuk potupy. Osv. I. 170. Nedostane-li se jedné dsky v korábu, že všechen zahyne. 1491. Mus. 1883. 363. Držel mi věno, ješto mi sě od mé matky d-lo v Veselici, na Sadskovém zboží. Půh. I. 222., II. 181 Kde se jenom béře a nic nepřidává, tam se brzo nedostává. Sb. uč. — co, koho zač. Dostanu-li tě za ruku, nespustím se tě do roku. Sš. P. 250. Za peňáze chleba, za čnosť nebe d-neš. Gtč. II. 170. Za to dostal co proto, seinen Theil. Dch. — jak: po fraku (býti bit). Us. Sd. Každému dostává se podlé zásluhy. Us. Pdl. Je-li hmota v klidu, může se jen silou do běhu d. Mj. 8. Ani nohou byste mne tam nebyli d-li. Sá. Drží mi muoj díl, kterýž mi se měl d. spRavedlivě po mém otci. Půh. II. 546. Od 20 rýnských toho nedostane (ne: pod !). Brd. D. Čo sa bez pRáce dostáva, to na krátce trvá. Slov. Tč. — komu kdy. By mohlo sě (děťátko) dostati tobě i s matkú po dlúzej době. Výb. II. 16. V hodinu první po poledni d-li jsme se do zahrady. Har. 11. 82. — proč. Dostal pro vítr (pro- hnali ho), Brnt., lék pro dávení. Us. — co, se nač, na koho, co komu. D. na při- lepšenou. Šp. Rozdávej tak, aby se na všechny d-lo. Us. Dch. D-li jsme botičky dětem. Us. Vk. — co, se k čemu. Je to doba, než se k tomu dostane. Us. Brnt. D. se k slovu Dch. Dostal k ní důvěru. Šml. I. 38. Jak- mile se to k vědomí dostane. Kaizl 9. My- slela sem sama sobě, že se nedostanem k sobě. Sš. P. 758. D. něco k svátku. BPk. — s iu- fiuit. Dostalo mu se dosednouti na biskup- ství. Brt. S. 3. v. 172. Tu historii nám se čísti d-lo. Ler. Počítajíc, co by se d-lo podlé ceny za to dáti. NB. Tč. 256. Ne každému se dřevu dostane býti fladrem; Komu se tam dostati dostane. Kom. Byť mi se do- stalo jit přes stín smrti, zlého se nic ne- bojím. Kom. Dostane se mu v chrám jíti. Pass. mus. 275.