Vojtěch, a, Vojtěšek, Vojtíšek
Vojtěch, a, Vojtěšek, Vojtíšek, ška, v obecné mluvě Vojta, y, m.; vok. V-chu, řidčeji: V-še. V. svatý. Dal. 15., 55., 56., 74., 90., 113., Tk. I. 628., II. 553., III. 663., IV. 52., 67., S. N. Prší-li na sv. V-cha, není ovoce. Na mor. Valaš. Vck. Na sv. V-cha když prší, trnky (slívy) se neurodí. — V. sv., St. Adalbert, ves v Tepelsku. Vz S. N. — V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., S. N., Tk. V. 84., Jir. H. 1. II. 329., Jg. H. 1. 653., Blk. Kfsk. 1262.