Volba
Volba, y, f. = volení, die Wahl, Kuhr. V. kuličkami, die Wahl mittelst Kugelung, doplňovací, die Ergänzungswahl, náhradná, Ersatz-. Dch., Šp. Volba zvoláním, voláním (akklamací); způsob, den volby; rozmluva v příčině volby; právo k volbě (k volení). Přímé volby do říšské rady ve Vídni ko- naly se v Praze poprvé dne 5. listop. 1870. K užší volbě přikročiti, přistoupiti, J. tr., volbu před se vzíti. Volby rozepsati, ne: vypsati. Os. Rozsudí volbou ustanovte. Kká. Td. 74. Volbu konati, vykonati, k volbě navrci. Us. Dch. Volbu potvrditi; V. pro- středků. Mus,. 1880. 373. a 471. V. píce, die Futterwahl. Šp. Někomu svobodnou volbu nechati, german. a šp. m.: na vůli někomu něco nechati. Brs. 3. vyd. 257. Volbu ově- řiti, lépe: schváliti. Brs. 3. vyd. 167. Jak Kozma byl zvolen, o tom lze souditi z vo- leb předešlých; V. jeho zkoušena byvši od metropolity Adalberta shledána jest od něho platnou. Ddk. II. 335., 457. (Tč. ). O vol- bách římských a řeckých vz Vlšk. 64. Vz Volení.