Vyjasniti
Vyjasniti, il, ěn, ění; vyjasňovati = jas- ným učiniti, osvítiti, aufhellen, aufheitern, beleuchten, aufklären, ausklären. — abs. V jakém příbuzenství byli Damaslav a Vni- slav, sotva bude lze vyjasniti. Ddk. II. 403. — co: smysl slova nějakého, slovo, V., mysl. Us. V. věci, klar stellen, usně, auf- hellen, Šp., čelo. Koll. I. 127. — co komu. Chtějíce v. si mocnou změnu. Ddk. II. 444. — co čím: hlavu učením v. Hlas. Tímto vymezením ponětí státu národního vyjasňují se dostatečně původové i příčiny tehdejší politiky. Ddk. III. 186. — jak. Alespoň tak se nejlépe vyjasňuje ta událosť. Sš. I. 1. Prostředkem úmluvy v-ly obě strany po- stavení své k Jindřichu. Ddk. II. 302. — se. Pěkně se vyjasnilo. Us. Nebe se vy- jasnilo. Jeho čelo se v-lo. Us. Tč. Tvář jeho se zase v-la. Vlč. Obloha se vyjasňuje. Us. Šd. Vyjasní se to. Us. Mysl, rozum se vyjasnily. Us. — se kdy. Po mračně se vyjasnilo. Pešín. — se komu. Vyjasnilo se jí čelo, mysl. Us. Už se mu vyjasňuje, es geht ihm das Licht auf. Us. Dch. — se kde. Když se nad ním (nad háječkem) vy- jasňuje měsíček. Er. P. 399.