SrovnatiSrovnati, srovnávati = rovné n. stejné učiniti, ebnen, eben machen, gleich machen; přispůsobiti, anpassen; přirovnávati a podob- nosť n. rozdíl znamenati, vergleichen, gegen einander halten; spořádati, ordnen, schlichten, in Ordnung bringen; nahraditi, vyrovnati, vyplatiti, ausgleichen; smířiti, smluviti, ver- gleichen, versöhnen, vereinigen; srovnati se, za dobré býti, sich vergleichen, vertragen, einig werden; se = rovným, stejným se státi, gleich werden, gleich sein; hoditi se, passen, entsprechen, überein- o. zutreffen, übereinstimmen; téhož zdání býti, totéž my- sliti, übereinstimmen; snášeti se, sich ver- tragen, einig sein. Jg. — co, koho: zem, Ros., cesty, Flav., železo (rovné učiniti), Kom., dříví (spořádati), Ros., haldu (odkli- diti), Vys., nesnáze, Let. 357., díly kosti (zlomené, in die entsprechende Richtung bringen), Sal. 168.; roztržky s. a spokojiti, Čr.; postel, Dch.; hlasy. V. Srovnáme to (vyrovnáme, zaplatíme). Us. S. sváry (na- rovnati). Martim. On je srovnal (smířil). Us. Jména přídavná a příslovce od přídavných odvozená srovnáváme či stupňujeme. Bž. 62. Pakliby jich s. nemohli, ať sobě ubr- mana zvolí, jakož obyčej jest v právě. NB. Té. 48. — co čím: prkno hoblíkem, V., podlahu pichem, Kom., váhu přídavkem zá- važí. Kom. — s čím, neut. == srovnati se, za dobré býti, obcovati. Těžko s tebou s. V. Tělesní s tělesnými snadno srovnají. Kom. Nemohl s biskupem srovnati. Plác. — Br., Jel., St. let. — co, se s kým {čím) s čím: pevnosť, město, domy, hory s zemí (s prstí, D.) s. (= povaliti). V. To se nedá s tvou povinností s. D.
Alexandra s Cae- sarem s. D. Nemohl s horníky se s. Dač. I. 107. Kdo se nesrovnává s chlebem (kdo ho rovně nekrájí), nesrovnává se s lidem. U Rychn. Msk. Leč se srovnají (lidé) volí, úmyslem i skutkem s přikázáním božím. Chč. 452. Co by se s-ly kopce s dolinami. Sš. P. 584. Řeč se s řečí nesrovnává. NB. Tč. 183. Srovnáme-li slova ta se slovy pře- dešlými. Sš. II. 10. Podobné věci s nepo- dobnými s. Kom. Chci se svámi s. (vyrov- nati). Us. Aby se skutek se slovy srovnával (shodoval). V. S. se s kým (téhož mínění býti; snášeti se; stejným býti). Kom. Opis (přepis) s originalem (s prvopisem) s. Us. Koncept s přepisem na čisto s., J. tr., vy- svědčení s katalogem. Trest má se s-vati s přečinem. J. tr. S. hlavní knihu s úvěrnou. Nz. To se s pravdou srovnává. V., D. Srov- nává se konec s počátkem. Jel. Když se žaloba s půhonem nesrovnává, bude půhon zdvižen. Nál. 159. — se. Vz nahoře. Zajíc se s-al (ač postřelen byl, přece se vzchopil a odběhl). Šp. To podobenství se nesrov- nává (nepřipadá), trifft nicht zu. Us. Dch. A mistři a kněži všickni pražští zjednali a srovnali se. Let. 106. S-vá se to (congruit, trifft zu). Us. Šd. Ten kdož by obstavil, též aby vsazen byl s tím, kohož obstavuje a tu aby spolu seděli, pokadž se nesrovnají. Zř. selské v Loučanech. 1525. Sd. Co by se s-ly dvě dolenky spolem, zůstaň tady milá taky s pánem Bohem. Sš. P. 584. Podnes se nemohou s. a snésti, čr. — co proti čemu. Život proti životu srovnávají. V. — koho ke komu:
Alexandra k Caesaru. D. — se s kým v čem (kde). Srovnej se s nimi v řeči (totéž mluv). Us. Není náležitá věc, aby člověk v přirozených věcech s hovady se s. měl (jim stejným býti). Byl. S-ti se s kým v mínění (téhož zdání býti), V., v počtech (smluviti se). Us. Manželka, by zejména do zápisu podlé manžela pojata byla, po smrti jeho před dětmi v statku po něm zůstalém nic napřed míti nemá, než s nimi v dílích srovnána býti má. Kol. 47. Aby se cizozemec ve všech povinnostech s obyvateli země srovnal. Er. S. uhlí v kam- nech, v peci. Us. Dch. Oslu těžko jest v sko- cích jelenu se srovnati. Ctib. Hd. Nemohú sě v počtu s., že by byly zaplaceny. NB. Tč. 32. Mně se to nemohlo nijak (v hlavě) s. = nemohl jsem tomu porozuměti. Us. Vk. Který by se srovnal v obyčejích nešlechet- ných s nimi. Hus I. 462. — se na čem. Někteří historikové se na tom srovnávají. Pref. Jednomyslně se na tom srovnali, že ... D. S. si něco na mysli. Us. Nl. — Bart. I. 15. — se o čem. O čase se nesrovnávají historikové. Proch. O této třetí otázce a odpovědi na ni dané nesrovnávají se vy- kladatelé. Sš. J. 27. — se o co (smluviti), V., J. tr., o cenu. Us. O vše se srovnati a snésti. S. a Ž. Smluvili jsou se a s-li o ty o všecky různice. Václ. I. Rád by se s ním o ty peníze srovnal. Brt. S. 73. Nedělejte z toho městských hodů, aby jídlo nevy- stydlo, než se o první místo srovnáme. Shak. Tim. at. 47. S-ti se s kým oč. Let. 305., Žer. Záp. II. 22. Srovnal se se souse- dem o dřevo. 17. stol. Bratr s niem o to s. se chtěl; Toto vám oznamujem, že jsme jich o to sami s-ati nechtěli. NB. Tč. 166., 232. Srovnaly-liby se o ty dluhy, chvála Bohu. Půh. II. 622. — co komu. Aby pří- měří králi srovnal. V. — co mezi kým. Aby ta nesnáz mezi nimi srovnána byla. Sedl. Rychn. 37. — co kam: hraničku do kamen. Us. Dch. — jak. Dobře se srovná- vati. Us. Šd. List ten se úplně srovnal s pře- pisem slovo od slova. Půh. II. 75. My jsme se již potázali a za jeden člověk srovnali. Tov. 75.
