TransgressivTransgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce v zimě dolů se spou- štěje (m. spouštějíc) od nás zachází. Kom. Theatr. 13. Král obrátil se ? papeži osvěd- čujíc (m. osvědčuje); Král Jindřich vzkazujíc (m. — je) jemu; Poslal syna o zdařeni ne- pochybujíc (—-je); Pan Rosmberk ukazujíc (—je), jak... Pal. Děj. I. 2. 158., 283., 289., IV. 1. 37. a j. Bratři užívali rodu muž. i pro ženské a střední pohlaví: Žena otevra svá ústa pozře je. 4. Mojž. 16. 30. Liška přiběhna prorazí zeď. Neh. 4. 3. Ucho slyše... Job. 29. 11. (Vz Rozb kral. 43. ). — T. s býti: jsem nesa atd. Vz Býti s přechodníkem. — T, Času přítomného sloves nedokonavých ozna- čuje současnost a) v přítomnosti. To my uva- žujíce vždy Slovany jak v Čechách tak i v Moravě bydlící rozumíváme; Nic nehyne naprosto, nýbrž rušíc se v jednom bytu zá- rodkem bývá bytu jinému. Pal. Děj. I. 7, 10. Tyto víry již po drahné časy spolu zá- pasíce i dnes ještě ujednotiti se nedají. Ib. III. 1. 5. — Odchylka. Zdržujeme se zde vší úvahy připomenouce jen, že... (m. připo- mínajíce jen). Pal. Děj. V. 1. 341. — b) Sou- časnost v minulosti. V tom prospívaje stal se vzorem vlády; Dědíce vzdělanost po sou- sedech doma i vně ji šířiti napomáhali. Pal. Děj. I. 10. Stejné svobody všem přeje řádal spolu, aby..; Z krajin do krajin se stěhu- jíce sousedy své potiskovali, Sv. Václav všem ubohým pomáhaje bídné krmil a odíval. Ib. I. 12, 41., 236. Zástupové rozbíhajíce se ple- nili. Ib. II. 2. 62. Obíraje se předmětem tím, zamyslil také navrátiti se ku praxi prvotní církve; Arcibiskup ohlašujíc (m. -šuje) bully hleděl odstraniti všecky úrazy. Ib. III. 1. 30., 120. — Odchylka. Pal. užívá zde Často pře- chodníku minulého času místo přechodníku času přítomného. Ačkoli Srbové od Dorinků byvše utiskováni Často u pokrevných sousedu svých pomoci hleděti přinuceni byli; Mnohá u lidu kázání mívav také o to usiloval; Žádal o ta- kovou ozdobu (korunu) slibovav za to dar ročních 100 hřiven stříbra. Pal. Děj. I. 1. 115., 264., 320. Scházevše se podtají jali se naříkati hlasitě; Požívavše jeho důvěry je- vívali hlavní vliv na úmysly jeho; Měv po své straně štěstí válečné, nemusel se obá- vati, že..; Ostýchal se doraziti (na ne- přítele) nedůvěřiv se prý bojovníkům svým; Václav jiných (vojínů) potřebovav drahně v Kladsku, museí nové vojsko sbírati. Ib I. 2. 28., 147., 153., 175. Kastellani požívali vysokého důstojenství spojovavše v rukou svých veškerou moc; Když Otakar, měv po- žadavek již stvrzený, svolil ? sníženi jeho; Napomínav jednoho z svých věrných, aby u věrnosti setrval, doložil tato slova; Tam panovav bratr jeho Vítek tytéž činil vzdory. Ib. II. 1. 8. 137., 143., 258. Libovav sobě ve zbrani všude vyhledával války; Váživ si Čech co studnice moci vyčerpávati je hleděl pokaždé; Minorité opíravše se jemu vše- možně v samém Avinionu nalézali činnou pomoc. Ib. II. 2. 5., 6, 14. Tento živel do- týkav se zemí sousedních vedl konečně ? bojům..; Tomu učiv nemohl ovšem žádné váhy míti u těch..; Byv méně hrubým v řečech nerozbuřoval tak poslu- chačů; Vkoupil se v arcibiskupství měv prý mnoho peněz; Byv kardinálem vodil
Alexandra V. po vůli své; Hájiv biskupa Aleše nechtěl J. Železného již ani do země své pauštěti; Dobývav hradu jest postřelen. Ib III. 1. 4., 26., 65., 118., 119., 229., 438. Byv nad jiné pilným hledal kovy; Hájiv práva svá neublížil přece nikomu. Ib. V. 1. 359. A tak na mnohých jiných místech. — T. času přítomného sloves dokonavých označuje děj skonalý v budoucnosti dříve jiného děje bu- doucího. Jiný tento děj budoucí jest označen o) indikativem: Popatříce na obraz její na mapě uhlédáme podobu čtverohranu; Po- patříce na hlavní rozdíly dějin českých, trojí věk v nich rozeznáváme. Pal. I. 1. 3, 15. Zpravíc ty platy, jiných poplatků prázdni budú. 1512. Arch XVII. 181. My sami se na ci7. í věci opustíc, budeme nutkati? Kom. Ohláš. 121. To uslyše zvěstovati budeš. Chč. (List. fil. 1898. 262. ). — Odchylky. Pal. užívá místo transgressivu času přítomného sloves do- konavých také přechodníku času minulého: Jestliže poznavše (m. poznajíce) smysl i s důvody, uznají obě za podstatné; Potom že Kristus, stoupiv (m. -pě) s nebe, založí na zemi novou říši. Pal. Děj. III. 1. 190, 294. — b) Imperativem. Ať prý to uvážíc (m. uváže) odřekne se titulu krále polského. Ty, opustě obecný lid, připoj se k pánům. Pal. Děj. II. 1. 288., IV. 1. 331. List přečta strhaj (jej). Arch. XVI. 18. a j. Ať bych také ja přijeda jemu se poklonil; Naberúc (vody) neste před svatví. Praž. evang. (List. fil. 1897. 273., 274. ). Vezmúce zahubte je Modl. CLXXXI. 160. Sněz málo ruthy zelené potrúse málo solí; Uvaře scediš skrze rúchu. Maš. ruk. 45b., 217b. (Mus. fil. 1898. 211. ). Opustě všecky následuj mne. Chč. (List. fil. 1898. 404) — c) Kondicionalem. Přijdouce do hospody jeden každý na své místo aby sedl. 1513. Arch. XVII. 192. Abych opustě ty věci ? tobě přispíšil. Modl. CXLVII. 112. Bůh chce, aby obratě se měl život věcný; Aby to prodadouce koupili za to ves. Dač. I. 5., 118. Aby, poznajíce jeho slávu, uvěřili v něho. Chč. S. 1. 128. a takjpořád. Aby vybuda od sebe syny Vilímovy zřejmě se osvědčil, že..; Aby zavrouce příměří pozvali oba k roku. Pal. Děj. I 1. 159., 387. Aby opustíc okolí jejich táhnul dále (m. opustě). Ib. I. 251. Aby zastavíce další krve prolití způsobili upokojení; Aby s bratrem se smíříc (m. smíře) odstoupil; Aby vrátíce se ku poslušenství na- vésti ho hleděli, aby... Ib. II. 1. 81., 125., 226. Aby seženouce odtud nepřátely podro- bili kraj ten. Ib. III. 1. 435. Aby zdvihnouce válku pospíšili udusiti oheň. Ib. V. 1. 234 atd. (velmi často). Aby, počnouce hned při odevzdání listu tohoto, dva mistry volili. 1669. Mtc. 1898. 398. Abychom všichni, od- straníce roztržku, jako v jedno tělo splynuli. K??. (List. fil. VI. 463. ). Přišel-liby kdo za- bloudé do pustých krajin. Kom. Ťheatr. 34 Abychom hnutí rozličná srozumějíc i v tom se dívali boží milosti; Abychom od menších věcí počnúce přišli ? větším; Aby poznaj e jeho voli, k jeho voli svou přidal (a tak napořád). Št. Bes. 19., 70., 79. Aby bylo kázáno ve jménu jeho mezi všemi národy počna od Jerusalema. Luk. 24. 47. (Bibl. král. ). Nejprve tě zabije nemeškal bych sám sebe zabiti. Alx. Nách. CXVII. Abych láno vstana tě mohl chváliti. Modl. LXIV. Aby oddělíce se od bludných s jinými se sjednocovali; Chce, aby se ? té konfessi při- hlašovali svých odložíc. Kom. Ohláš. 80, 77. — Odchylky. Někdy se užívá přechodníku času minidého místo prechodníku času přítomného sloves dokonavých Po návratu jeho papež uvá- živ důkazy, aby vynesl rozsudek. Pal. Děj. II. 1. 117. Aby uvázav se v dílo provodil pano- vání nad celým světem; Aby zjednav sobě titul císařský, všem soupeřům odňal ? němu naději (dobře, zjednal-li si jej již; jinak: zjednaje). Ib. II. 2. 128., 303., 318. Aby pro- skoumav knihy vytknul jemu ty bludy; Aby zmocniv se jich neschoval jich. Ib. III. 1. 96., 112. — Pozn. Je-li v těchto příkladech děj transgressivem označený již minulý, po- tom jest zde tr. Času minulého na svém místě, pakli se měl uskutečniti před dějem hlavní věty, potom by zde měl býti přechodník času přitom, sloves dokonavých. — T. času minu- lého označuje děj skonalý v minulosti dříve ji- ného děje minulého. Zahrnuv do dějin také Moravu místních poměrů moravských přece nevšude šetřil jsem. Pal. Děj. I. XI. Pa- novník vše... sníživ nemohl se zbaviti křehkostí lidských. Pal. I. 1. 11. Hrady opa- třeny byvše hradbami opatrovány bývaly zvláštním vojskem. Ib. II. 1. 373. Fakulta právnická oddělivši se od celku, činila pro sebe zvláštní tělo. Pal. Děj. III. 1. 32 a tak často. — Odchylka. Páni zbudíce (m. zbu- divše) ruch proti nim mohli se nadíti. Pal. Děj. V. 2. 60. — Za tr. času minulého bývá tr. času přítom. sloves dokonavých. Vstoupíce do družiny některého pána přikázali se mu. Pal. Děj. II. 1. 374. Mrtvoly zčernajíce rychle hnily. Ib. II. 2. 113. Stana se papežem do- nutil voliče své odvolati ty články zase. Ib. IV. 2. 285. a j. — T. určovací nespojitý. Mnozí jdouc po mostě, vítr je zastavoval; Což jiní vidouce sběhlo se nemálo lidu; Měl sem ložument nedaleko brány, po pravé ruce do města jdouc; Potom jsouce noc, syn můj chtěl mne v městě navštíviti; Já stojíc u stolu kázala se ke mně nésti; Ona vypotivši se do rána jí lépe bylo. Har. J. 14, 15., 34., 115., 137., 144. Každý jiný hlas má tak, že jednou neb dvakrát člověka mluviti slyše, již po samém hlasu ode všech jiných rozeznati se může. Kom. Theatr. 56 Přišedše před klášter, vyšel proti nám guardian. Har. I. 188. — Některé zvláštnosti Dačického: Kateřina Pro- šovská jeda (m. jedouc) na voze. I. 312. Mnozí nevěda (nevědouce) co činiti. I. 306. Pekaři, jsa (jsouce) napomínáni, nic nedbali. I. 313. Při tom zbohatše páchal svou vůli. Ib. Panna Bohunka, jsa při hejtmanu a man- želce jeho, nalezena mrtva. I. 315. Zmizel čáry umějíce. I. 316. Tam byl zabit pohodše se s nějakým knězem. Ib. Rudolf zemřel byvše králem českým. I. 324. Němci tam vládli jsa navnazeni skrze Jindřicha. I. 325. Opověděvše to vrchnosti jí to učinil. 1. 335. Seděli u vězení jsa trestáni od starších. I. 335. Čechové poslali psaní na sněm kon- stanský, domlouvaje se o smrť Jana Husi. I. 339. Stěhoval se do domu davše za něj 116 kop gr. I. 343. Umřel pominuvše se s smyslem. I. 344. Vezena mu do Prahy ? manželství, byvše jemu před tím zasnou- bena. II. 7. Když děvečka, jsa mladá, řeči pletla. II. 11. Anna ?., jmaje nesnáze. II. 14. Chtěli souditi nemaje na to vejsad II. 15. Děvče jsa ve dvoře, zapálilo dvůr. II. 16. Anna, strkaje Matesem. II. 18. On upadše zemřel. Ib. Němci, jsa nařízeni do Uher, v Kutné Hoře drancovali. II 27. Zemřel nikda se neoženivše. II. 30. Láli mu, na něj se sápaje II. 35. Zemřela jmaje se vdávati. II. 69. Tím mnozí, chtěje býti bohatí, ? chu- době přicházejí. II. 83. Žena, jsa rodu ševcov- ského. II. 86. Čeho jsem spíce necejtil. II. 86. Dvě děvečky, nesa vodu, propadly se. II. 109. Matka, chtěje děti vynésti, tam zahynula. II. 115. Ti, přijevše a trvaje na vlašském dvoře, nařídili. II. 125. Nedlouho lidé stonali a slože se v brzkých dnech sko- návali. II. 147. Jsa od něho uláni s naří- káním odcházeli. II. 151. A tak často. — Jsouc včerejšího dne křížové dni, šli jsme na processí. II. 276. Přijdouc do kaply, byla mše. Ib. Zavražděný byl nalezen na tom můstku jdouce ku klášteru. II. 27.
