Počet
Počet, čtu, m., množství, vzhledem na jed- notku, die Zahl. P. celý, lámaný (lomek, zlomek); sudý, lichý, V., okrouhlý, římský (vracející se p. 15 létech), křesťanský (od na- rození Krista), roční, jednotný, množný (vz konec článku), zlatý (ukazující, kolikátý rok v okrsku měsíčném jest rok daný, vz S. N.), Jg., veliký, přibližný, průměrný, zevrubný, Nz., nesčetný, nesčíslný, nesčíslný. Rk. Počet přibližný určuje 1) do. Janičárů bylo do mnoha set. Peněz bylo do devíti zlatých. — 2. K s dativem. A tomu jest ke třicíti letům, ač úplně není. — 3. Okolo. Okolo desáté jsme vyjeli. Bylo nás okolo padesáti. — 4. Na s akkus. Ta hra trvala skoro na hodinu. Město Jerusalem stálo pusto na padesát let. — 5. S s akkus. Vojska bylo s deset tisíc oděncův. Pobuď u nás ještě se dva se tři dni. — G. Asyndeton. Pět šest dní tam po- bude. Za dvě za tři hodiny tam bude. — 7. Ale. Dnes nepřijdu až ale o deváté. Měl při sobě ale (= asi) dva zlaté. Brt. S. §. 178., 217., 207., 250., 316., 470., 439. — 8. Blízko. Blízko dvacíti osob bylo tu z Malé strany. Bart. — 9. Přes, pod, o, za. Lidí se přes dva tisíce zařítilo. V. Pod tisíc koní tam bylo. V. Bylo nás o stůl. Svěd. Suken bylo za několik set. Svěd. Vz Podmět. Počty summovati (přidávati, sčítati), odnímati, mno- žiti, děliti. Kom. Rovnání počtů. V. Aby okrouhlým počtem to vytkl. Měst. bož. Po- čtem první. D. P. let. D. To nejde na p. (nepočítá se). Br. Málo n. mnoha, na p. Bez počtu, čemu není počtu, což nemá počtu. V. — S temnějším ponětím jednoty, Zahl, Anzahl, Menge, Quantität, f. Jg. V p. svých přátel někoho přijíti, vložiti, připsati, za- psati, počísti; v počtu přátel pokládati, míti; drahný p. Spolčili se s nimi u velikém počtu. Flav. Věřitelé u velikém počtu se hlásí. Kram. Doplnil vrchovatě p. svých hříchů. Sych. Veliký p. knih. Kom. Rovně počtem se rozděliti. Výb. I. 1002. A tu jest zbito Čechuov, sám milý Buoh ví jim počet. Let. 166.Větší p. krále volí. Pr. Vz Moc. Na čem se větší počet přísežných snese, to svůj průvod míti má. Kol. 33. Podlé vět- šího počtu má zavíráno býti. Er. Větší p. v radě přemáhá; Větší p. v soudu obdr- žuje; Ve výpovědi lépe je důležitosti věci nežli počtu hlasů šetřiti. Rb. Bohatý šátek a chudý statek dělají na počtech zmatek. Pk. Vykladatelé staří příliš p. pacholat ?d Heroda zavražděných nadsazovali o tisících mluvíce; naše církev o počtu nemluví. Sš. Mt. 40. Kdyby nás počtem bylo více. Sš. Mt. 133. P. spolků vzrůstá vždy víc, lépe: spolků přibývá. Srn., S. a Ž. — P., počty, počítání, das Rechnen, die Rechnung. Chyba v počtu. V tom počtu omylem pochybeno bylo. V. Umění počtů n. početní. V. Počtům učiti. Aqu. V počtech vyučovati, cvičiti. Zlob. — P.,poznamenání více čísel n. počtů, z nichž hlavní p. se hledá, die Rechnung, das Ver- zeichniss. Jg. P. předběžný, Er., předchozí, předchodní (rozvrh), Čsk., měnný (Stichrech- nung), průměrný, zevrubný, řetězový, Nz., lhůtový (termínový, jímž určuje se lhůta průměrná, v kteréž jistiny, ve lhůtách roz- ličných splatitelné, najednou splatiti by se měly, tak aby ani věřitel ani dlužník při tom skrácen nebyl, vz S. N.), směšovací, spolkový (způsob počítací, jímž rozděluje se určitá veličina na díly v určitých pomě- rech, vz S. N.), jednoduchý, složitý, S. N., setinný, procentový, Procentrechnung, ceno- zpytný, vorläufige Waarenberechnung, měno- zpytný, vorläufige Coursberechnung, Arbi- trage, obilní, Rechnung über das Schütt- u. Zehentgetreide, peněžitý, die Rechnungs- legung über Ausgaben (Gl.). Vz Číslo. Do počtu něco vložiti; v p. vložiti; summu peněz do počtu položiti, pojíti, uvésti; k počtu při- ložiti, připsati; p. držeti (klásti), s kým pře- vrhati, převrci; počtu nedělati; počtem po- vinný ; s jedním každým o jeho zvláštní věc v p. jíti. V.P. učiniti komu před kým. Arch. I. 67. Při témž času činili p. všichni úřed- níci. Let. 284. Jíti na p. Dch. P. vésti, ně- komu p. poslati, p. přehlížeti, někomu klásti, složiti, vydati (Br.), počtu od něho žádati (Br.). D. P. vedoucí; počet z něčeho vésti. Us. P. Činiti; zasednouti na p. s někým (bráti p. od něho); dobře býti písařem, ale ne při počtu. Ros. Někomu p. z něčeho či- niti. Háj., Sych. S svými písaři na počtu seděl. Marek exc. Z každého dáš počet ze slova. Sš. Bs. 202. Počet z hříchů vydati. Št. Písemní p. složil. Berg. Vydej počet z vladařství svého. Bib., Kom. (Pastýř) musí vydati p. z ovcí. Hus. I. 422. P. ze všech skutkóv dáti. Smil v. 2073. Vydej počet z brava svého. P. vydati ze všech skutkóv. Výb. I. 907. Pořádný p. z toho učiniti po- vinni budou. Nar. o. h. a k. Po obědě sta se p. (spočítali, co za jídla platiti mají). Hus. I. 41(3. Počet pořádný mají učiniti ze všech pokut, které se zběhly novým cechmistrům. Sdč. Rychn. 41. Z těch věcí rád p. učiním. Kom. Navrať p. tvého vládenie. ZN. Aby řádně počty z toho, což jest vydával a při- jímal, činil králi a vší zemi. Bart. Všichni lidé učiniti mají z účinkóv vlastních počet, BO. To ti na p. nepůjde (z toho p. dán ne- bude). Plác. Přijetí, přijímání počtů berni- čných, Sněm., kladení, držení počtů; V., činění počtů. Zříz. Ferd. P. z něčeho dáti, položiti; na něčí p. něco vybírati, plniti, píti, provozovati; závěra počtů; z počtů propustiti; uznati počty za pravé; nedo- statek, vada v počtech; průvod (Beleg) k počtům, vyřízení počtů, pře z počtů; na počtu zůstalý zbytek; znalec počtů, omyl v počtech ; k něčímu počtu něco připsati, přičísti; s někým p. míti, dělati; zmýliti se v počtech. J. tr. Něco v p. bráti; celým počtem. Šm. Rychtář mój utekl s počty k němu. Půh. I. 193. A jestliže by se poruč- níci neměli k počtu učinění. Vl. zř. 105. Poručník z užívání dvoru poplužního, do- bytků, dědin, luk, nábytků a jiného všeli- kterého hospodářství, kterým se dobytci a čeleď chová, ješto bez umenšení těch věcí se dobytek a čeleď chovati nemůže: z toho poručník žádný povinen není počtu činiti. Nál. 217. Kterýžto pan J. učinil mi z mého statku řádný a spravedlivý p. Tov. 156. Mocní otcovští poručníci . . . tak chovati se mají, aby sirotšího statku neubývalo; a počtem žádnému povinni nejsou. Kol. 49. Než úředník p. má napřed učiniti a ze všeho práv býti. Vl. zř. 479. Pakliby sama držela, tehdy má z věna a z statku svého zaplatiti, cožby na počtu zůstalo. Vl. zř. 506. Když poručník p. jim délati bude. Vl. zř. 105. b. Muž za ni (za ženu) p. učiniti má. Zř. F. I. A počtem žádnému povinni nejsou (poručníci), leč by sami dobrovolně v to svolili, nebo mají na sobě takovou moc jako vlastní otcové. Kol. 48. A sirotkům zase vydána býti mají (registra), když poručník jim p. dělati bude. Zř. F. I. — Vz Účet, Náklad, Číslo; strany přísloví: Chlup, Lidé, Ovoce. Vz také Rb. str. 269. — P. v mluv- nici (jednotný, dvojný, množný). Singular označuje jednu toliko věc nebo osobu. O dualu vz Dual. Plural označuje více věci nebo osob; v mnohých slovanských řečech nastupuje na místo dualu. Cf. Mkl. S. 46. Jména pod- statná nevytvořující všech čísel, slovou schod- nými číslem (defectiva numero). Mají-li pouze jednotné číslo, slovou pojednotná, jedno- četná (singularia tantum); mají-li jenom číslo množné, slovou pomnožnými, mnoho četnými (pluralia tantum). Pojednotná bývají: 1. jména vlastní a) místní: Praha, Řím, Brno, atd.; b) osobná: Harant, Lumír, Herkules atd. — Pozn. Jména osobná v plur. ozna- čují celý druh též vlastnosti n. povahy: Ciceronové = řečníci takoví, jakým byl Cicero, Lumírové (= básníci), Vergiliové atd. — 2. Jména hromadná: lid, lidstvo, šlechta, měšťanstvo, dobytek atd. — Pozn. I tato subst. jsou plur. schopna. Toho roku byli sněhové nad míru velicí. Háj. — 3. Jména hmotná: zlato, mléko, víno, olovo. — Pozn. V plur. označují jednotlivé části hmoty, rozličné její druhy : piva česká, mnohá obilí, léčivé vody. Tu rýžovníci drobná zlata z písku prali. Háj. — 4. Jména odtažitá: krása, lahoda, píle, mládí, pilnosť atd. — Pozn. V plur. označují rozličná místa, časy, způsoby neb osoby, kde, kterak a na kom činnosť n. stav odťažitým jménem označený se jeví. V té zemi častí morové byli. Víno pro mokra nedozrálo. Bojí se za životy své. Br. Zde pláč a zármutkové jsou. Br. Chvěje se strachy, mře hlady. Dle Bž. 68., Mkl. S. 46. Ohlašuje se láskám vašim. Mík. To jsou krásy — krásné postavy, hezcí lidé. Us. Mřk. Vz Plural v S. N. — Některá jména nemají tvarů počtu jednotného, poněvadž jedna dvojného, jiná množ. smyslu bývají. K oněm patří ku př. parohy, spodky, kleště, nůžky, vážky, dvéře, vidle, chřípě, vrata, ňádra, lýtka; k těmto: pačesy, hody, schody, dudy, vdavky, osypky, patoky, hodiny, housle, saze atd. Hš. — Pomnožná jsou: 1. jm. svát- kův: vánoce, hromnice, velikonoce, letnice. — 2. Jm. mnohých zemí, měst, míst a po- hoří : Čechy, Šváby ; Poděbrady, Budějovice; Kouty, Bohuslavice ; Krkonoše, Alpy atd. — 3. Tato mužská: čáry, hody, kníry, oddavky, odpustky, paběrky, pačesy, patoky, pohrabky, splavky, splažky, trepky, trety, úklady, vý- palky atd. — b) Ženská ukončená a) v y: dítky, drtiny, dudy, hodiny, jáhly, jmeniny, kalhoty, klevety, krajky, křtiny, laskominy, máry, mydliny, narozeniny, necky, nozdry, nožny, nůžky, obrvy, oddavky, osypky, otruby, piliny, pletichy, pletky, podávky, prázdniny, radovánky, souchotiny, soutěsky, šediny, útroby, váhy, vážky, výlohy, žábry atd.; B) v e n. ě: brejle, dvéře, dveřeje, jesle, housle, hrábě, chřípě, kejkle, kleště, konopě, kvasnice, nudle, okuje, peřeje, plíce, pomyje, sáně, saze, souchotě, stěžeje, šle, veřeje, vidle, žíně, žně a j.; v i: děti, smeti, niti.— c) Střední: kamna, játra, lada, ňádra, nosidla, povidla, prsa, stavidla, ústa, vrata, záda, dvířka, hona, jatka, jikra, strč. borka. Bž. 69. — Některá jména nabývají v plur. významu lišícího se značně od významu sin- gularu : jiná vedlé významu se singularem shodného mají do sebe i význam odchylný ; zo- veme je různovýznamnými: a) okovy, schody, šaty, vousy atd.; b) hody, hodiny, léta, ne- děle, ostatky, otcové, zbytky, žně atd. Bž. 79. — Jiná mají v plur. dva tvary: hon — hony a hona, louka — louky a luka, oblak — oblaky a oblaka, sádek — sádky a sádka. Cf. Louka. Bž. 75. — Vz Číslo, Jméno a Shoda.