Ochoz
Ochoz, i, f., (zastr. ochoze, e, f.) = ob- choz, oběh, objití, der Umgang. O. člověka, kola. Jg. — O., obchod, processí, Umgang. D. — O., u myslivců objití okrsku lesního, aby se vyzvědělo, je-li tam zvěř, Šp., der Kreis- weg ; sám les; čásť lesa vyměřená k vrácení, der Waldschłag. Dělali jsme ochoz. Us. V tom lesu může se 12 ochozí bez škody ročně vy- měřiti. 1606. Gl., — O., okršlek, země obcho- zená, Bezirk, Kreis. V. O. okrouhlá. V. O. byl menší než Újezd. Pk. — O., obejití statku, kdykoli se koupí, dědictvím atd. někomu z nova odevzdával; také statek obešlý. Vz S. N. Pánům některým jisté ochoze pod léno dány byly. V. Na ochoze neb provazce pro- dávati. D. Po rolích svých a ochozích. Boč. exc. 1592. Že mně z té rolí a ochozi žádný plat nejde (Flur, Bezirk). Boč. exc. O., oklika, obvodní střída, v horn., der Umbruch, die Umbruchstrecke. Bc. O. větrní, v hora., der Wetterumbruch. Bc. — O., u, m. Na všech stranách zřízeny po zdích o-zy a oplotně k lepši ochraně bojovníků před střelami. Brt. exc. — O., podloubí, ambit, Säulen- gang. Oblíže pokladny byly kobky a o-ze, ve kterých Pán vyučoval. Sš. J. 142. Vz Ambit. — O., ves na Mor. v okr. a) brněn- ském, vz S. N., b) litovelském.