NyníNyní (dříve: nynie; v obec. mluvě: nini, ničko, nejčky, neničkom, neňčkom. Kts. Na Mor. včil.). N. z kořene nu. Gb. Hl. 145. Sr. lat. nunc, řec. vDv, něm. mm. — N., té chvíle, tohoto času, nun, itzt, anitzt, für itzt, diesmal, nunmehr, heutigen Tages. Jg. Nyní sem, nyní tam se nachýlili. V. Již n. V. N. se tvá kuje (mele, mílá, míle). Jg. Vz Ny- ničko. Příslovce toto přesná prosa česká je- diné na označenou doby shodné s jednáním přítomným osoby n. na označenou doby ku přítomnému okamžiku buď se strany minulosti n. se strany budoucnosti těsně lnoucí t j. jen před chvilkou minulou n. za chvilenku nastupující, užívati zvykla, doby vzdálenější naznačujíc slovci tu, pak, potom a nikdy na způsob spojky jím nena- značuje postup od myšlénky ku myšlénce, což se činí spojkami i n. pak. Proto chybně: Oba hafani dali se nyní (m. tu, potom) na útěk; Jak se nyní ukázalo, byli oba tím vinni (m. pak, potom). Vlčice nalezši hnízdo prázdné, dorážela nyní (m. tu, potom, tehdáž) na nepřítele. Km. Pražané nyní zapálili prach šp. m.: potom. Km. Cf. Brs. 113. Ale při praesentu historickém může státi. ,Pro nyní' šp. m.: pro nynějšek, pro tento okamžik. Km. Jindy a nyní, dazumal und heutzutage. Dch. Biskup tehdáž vacovský a nyní
arci- biskup ostrehomský. Bart. Ale že mohou (tito prostředkové) nyní i budoucně k do- brému sloužiti. Zř. F. I.