1. Pravda
1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno, vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto smyslu, co výrok boží, na němž právo se zakládá, přichází slovo to několikrát ještě v Tov., na př.: p-du velebiti, ač hlavní vý- znam za onoho věku již byl jako jest nyní, t. j. protiva lži. Vacerad ještě překládá: pravda, fas, lex divina, právo = jus humanum. Bdl. Sr. též pravdomluvec = věštec, jenž věští, co mu Bohem (ať již slovem ať vni- terním osvícením atd.) bylo praveno. Hý. — P., shoda věci s jinými neb sebou samou, die Wahrheit. Základ, osnova, podval, pod- klad, obsah p-dy. Šš. J. 23. P-du nějaké věci, příběhu atd. ukázati. Příkladů mnoho jest pohotově k potvrzení té pravdy. Sych. Pochybovati o pravdě úsudku, propovědí, výroku. P. té propovědí zřejma jest, v oči bije. Bůh jest p. pouhá. Pravdě, pravdy, k pravdě podobnosť. Jg. P-dě podobné a blízké; nedaleko od pravdy; což se s pravdou srovnává; věc ku pravdě podobná. V. Skutek pravdu vykládá. Ros. P-dy barvu šalbám světa dávati. Kom. P. nemění se časem; Když co samo v sobě za pravdu jest. Pr. Co p., to p. Pr. Tento příběh znova potvr- zuje pravdu, že . . . Bs. Jíti po pravdě. Bs. — P., shoda řeči s věcí samou a s vnitřním stavem mluvícího; opak: lež, die Wahrheit. P. pouhá, pravá, pravdivá, čistá, jistotná, prostá, pravdoucí, skutečná, Jg., holá, živá. Dch. To je svatá, svatosvatá, čirá, věrná, spravedlivá p. Km. Ale to je p. pravdoucí. Mor. P. II. 31. Vidím v pravdivé pravdě. Kom. Toť jest boží p.; Tu se pravdy čisté dočtete. Sych. P-dy milovný. Láska k p-dě. D. P-dy hájiti, brániti; p-du zastávati; nad p-dou ruku držeti; p-dy chrániti; státi s p-dou, při p-dě, podlé p-dy; o p-du se zasaditi; ku p-dě přistoupiti; p-dě povoliti, místo dáti; ku p-dé se přimluviti; p-dě v něčem uskrovniti a lži pochlebovati. V. Jungmann po p-dě vyznává. Ht. Brs. 254. Řeči p-dy plné. BO. Pravím v pravé p-dě. BN. Pravú p-du pravíš. BN. U víně p.; pouhou, čistou p-du někomu říci; říci komu do p-dy; jen s p-dou ven, heraus mit der W.; nezakládá se to na p-dě. Dch. P. nezneuctí. Km. Cestou p-dy choditi. Dl. Po p-dě mluviti. Kos. Hle- dej p-dy, slyš p-du, uč se p-dě, prav p-du, drž p-du, braň p-dy až do smrti. Hus. I. 7. Způsob, kterým pohané pravdu vinou svou utlačovali a potratili. Sš. I. 28. Zpytovati, bádati, hlásati, vykládati, hájiti p-du. Sš. I. 254. Napomenutí k seznání pravdy, die Wahr- heitserinnerung ; Když se půtah ku p-dě po- dobá, die Wahrscheinlichkeit einer Anzei- gung; Nikomu ani z přízně ani z nepřízně pouhou p-du nepověděti (aussagen). J. tr: Vím, jak jde na p-du. Sá. P-dč svědectví vydati. Us. Všk. Nelze po p-dě tvrditi, in Ubereinstimmung mit der Wahrheit. Št. Rozml. 388. Svět má v nenávisti p-du. Pref. 323. P-du mluvil; P-du v řeči míti. Dal. 9., 142. V p-dě nestáti; P-du mluviti a lež složiti. Bart. 2.. 1tí.; 2., 17. P-du máš, ako dvakrát dva sú čtyry; Aj oči si dá vykláť za p-du. Mt. S. Od p-dy vzdálený, oddělený; s p-dou se chybovati. Jg. Na p-dě pochy- biti. St. skl. P-dě ublížiti. D. P-dy mluvný jsi. Hus. Není s ním nic, neb nestojí pravdě. Sych. Není tomu žádná pravda. Us. Od p-dy daleký. V. P-du seznati, V., znáti, učiti, zvěstovati. Us. Čistou p-du předkládati. Šm. Pouhou p-du pověděti. Alx. Z odporu p. se vyhledává. Pr. Ku p-dé státi, vz Slovo. Bs. P-dy někomu pomáhati. Bs. Dobře lháti bez p-dy. P-du ve všem někomu mluviti; P-dě uškoditi. Kat. 3126., 1893. Duch sv. vás ve všelikou p-du uvede; Projevování a vysky- tovaní se p-dy, její na smysl a vůli člověckou působení; vliv p-dy na umravnění a upra- vení člověka. Sš. J. 256., I. 27. Bezmála s p-dou potkáme se za to majíce, že . . Sš. Mt. 19. Tak příkaz císaře musel p-dě pro- roka sloužiti. Sš. Mt. 34. Dělá, jakoby jemu na čiré, pouhé a holé p-dě toliko záleželo. Sš. Mt. 36. Nyní ututlána byla pravda ta neblahým oním o původu jednotlivých běd náhledem. Sš. Mt. 69. Od p-dy poněkud od- stoupiti. Sš. Mt. 74. Dogmatický vývodek předešlého výkladu přede p-dou evangelickou obstáti nemůže. Sš. Mt. 82. Vezdy jenom p-dy píleti.-Sš. Mt. 83. Holou, čirou, čistou p-du pronésti. Sš. Mt. 125. Sekty veškery více nebo méně pravd stěžejných křesťanstva odpadly. Sš. Mt. 229. Milovník p-dy. Sš. Oa. 252. Nauka křesťanská čirou a pouhou p-du sebou obnáší. Sš. O. 243. P-dě učiti, p-du utlumiti, utlačiti. Sš. II. 365. Bludaři p-dy nemají; o p-du nestáti; poznání p-dy; od- porovati, protiviti se p-dě; svrchovaná p.; půtky pro p-du boží podnikati; p. má silné, lež slabé nohy fdí staré přísloví židovské]; p. boží vezdy horu bóře nad bludy i nej- slibnějšími. Sš. II. 376. Nemůže zajisté p. se měniti a jinačiti; přesnou p-du čerpati z písem sv. Sš. II. 369. Pro p-du vezdy na čase jest. Sš. II. 371. P-du utiskovati; od p-dy se od- vrátiti, Sš. II. 372.; samu pak povahu p-dy té místněji vystihuje; p. vede k pobožnosti, pravému v Bohu životu; p-dou se honositi. Sš. II. 382. Co pravil, srovnává se s p-dou. Sš. II. 386. Člověk odvratný od p-dy; p-dě se podrobiti. Sš. II. 388., 387. Podobnosť nám stačiti musí tam, kde čiré a jasné p-dy dopátrati se nemůžeme. Sš. Ž. 5. Namítala se jim nejednou pochybnosť o pravdě kře- sťanské. Sš; Ž. 7. Pro dotvrzení p-dy vece. Sš. J. 48. Čirou p-du komu pověděti. Sš. J. 69. Snaha po p-dé. Ib. Vytýká důrazně p-du nyní hlásati se mající. Sš. J. 71. P. ta pak vynikne, když ... Sš. J. 72. V tom náhledu jen částečná p.,nevšak celá se nalézá. Sš. J. 85. Židé ... neuznáním svojím veleby synovy a odpíráním jemu svrchované úcty vypadají docela ode p-dy. Sš. J. 89. Proti p-dě se zatvrditi. Sš. J. 95. Docela p-du toho vý- roku za nemožnu vydávají. Sš. J. 108. Veliké p-dy omamují zlé lidi a skormucují lidi slabé, ale potěšují lidi dobré. Veškera snaha naše musí tam jíti, abychom nad pravdami Páně rozkoš pocitovali a z nich k věčnému životu sílu vážili. Ib. Vnímavosť a chopnosť pro pravdu. Sš. J. 109. Domněnka ta spoléhá na té spotvořené p-dě. Sš. J. 159. Aby docela p. netoliko po smyslu, nébrž také po slově a výhovoru se slovy žalmu se vyskýtala. Sš. J. 181. P-dy hledati od církve. Sš. II. 320. Ozračuje se v něm p., že . . .; i ta p. tu prosvítá, že . . Sš. L. 90. Přítele svého Theofila hodlal právě ve p-dě evangelické utvrditi. Sš. L. 4. P-du podvrá- titi; p. nikdy neutuchne. Sš. H. 296., 304. Dobrati se p-dy. Sš. Oa. 9. K p-dě všelijak státi; p-dě všudy průchod zjednávati; P. svrchovaná, jediná; samodržec p-dy; v něm pramení se věčný strumen p-dy; v něm všechna p. složena jest; ale pouhá p. sly- sena by nespasila nás; Zápas po p-dě, jistota, utvrzení v pravdě, přijímání p-dy; Kristus úplnou p-du sám jedin uštědřiti mohl; Jaké to lahodné, oblažné, slastné pravdy! P-dy nemilovati, nenáviděti, se štítiti a vystříhati, od p-dy se odvrátiti; P. mravná, učeník p-dy, p-du činiti; Bezprostředným názorem zná Kristus odvěčnou p-du a jí učiti a ji lidem v útrobu vštěpovati může; P. v oči kole. p. v oči čpí a pro p-du se lidé bouří; P. je klála v srdce a ránu cítili z ní; Původ, nosič, osvědčitel, povaha, hledání p-dy; v p-dě se kochati; p-dou se spravovati; P-du vzývati; před p-dou se třásti; p. zůstává a rozmáhá se na věky; p. jest měšťankou nebes a kochá se jediné v obecenství s bohy; mluviti o p-dě; p-dou opomítnouti; p-dě svědectví vydati. Sš. J. 282., 228., 253., 25., 55., 56., 57., 61., 177., 178., 281., 282. (Hý.). P. se z něho propukla. Č. Má p-du na jazyku a duši na dlani. Č. Věřte tomu, milá paní, že to pravda jako na dlani. U Rožn. Klda. Kdo p-du zastává, vítězem zůstává; Řek poví p-du jednou za rok. Č. P. předca zvíťazí. Mt. S. P. nehladí; Mnoho lávy, málo p-dy. Viel Geschrei, wenig Wolle. Us. u Litom. Dš. P. jest co cedry na Libanu; ti, jenž na ni dují větrové, jen více šíří vonnou její mannu. Koll. Peníze mohou mnoho a p. kra- luje ; Těžko p-du mluviti a neuraziti; Kdo p-du zvoní, bití si uhoní; Ten p-du hubí, kdo se násilím na odpor nestaví; Byla kdys p., ale užtě rzí pošla; P. je rosa nebeská, komu ji dáváš, hleď, aby nádoba byla hezká; S pravdouť nám před Boha jíti; Nejšlechet- nější p. (pravdu říci); P-dě netřeba dokladů mnoho; Nepomůže-li p., nepravda tím méně; Při kom p., od poly má vyhráno; P. na světlo vychází, faleš do tmy zachází; Anděl v p-dě pomáhá a v nepravdě nohy podráží; Velkým p-du mluviti tak nesnadno jako lež. Pk. Z p-dy dělá lež (klevetář); Nesmí p-du pověděti (říká se, když někdo nepravdy hájí); Mluv p-du, však opatrně; S p-dou nejdál dojdeš; P. drahé koření; P-du každý chválí, ne každý jí chrání. Lb. Se zlým pravda nechodí, dobrý vždy rád p-du plodí. Smil. v. 969. Není toho fochu, by nebylo p-dy trochu. Lb. Vítej p-do (když někdo mimo nadání a nechtě něco pravdivého pro- poví)! C. Aha! už vychází z kouta p. (při- znává se)., Č. P-da v háji (jsou slova bez skutku). C. Z p-dy dělá klevety. Jako bych se knězi (pánu Bohu) zpovídal (tak pravdu mluvím). Č. P. se sama hájí. Rh. P. nikdy nehledaná přichází na světlo. P. vždycky vítězi, pomáhá pánu i knězi. Rb. Ohně nelze upáliti, vody utopiti a větru udusiti a p-dé zahynouti (.1467). Kdo sedí vysoko, nedozri p-dy, která zakryta hluboko. Jg. P. jest svěcená voda; když jí mírně koho pokropíš, děkuje, když přespříliš, hněvá se. S. a Ž. Málem p-dy mnoho lží se obmašluje. Jel. P. jest dítě boží. P. přátely má, ač ne vždy na ulici. S p-dou před Bohem a před lidmi. Č. P-du mluv před Bohem a před králem. C. Přílišná hádka p-dě škodí. P. proráží ne- besa. P-du sobě huďme, spolu dobří buďme. C. Nejspíše opilý p-du poví. Nejspíše blázen a děti p-du mluví. Bláznu a dítěti nejspíš se trefí p-du povědíti. Bart. P. oči kole. Pro p-du se lidé rádi hněvají. Č. O pravdu se lidé nejvíc zlobí. Sk. Kdo nevděčnou pánům p-du hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. P. tuze v oči bode. T. Kdo p-du mluví jinému, býváť hlava zbita jemu. Č. Pověz p-du, pobíjíť hlavu. Povedz p-du, přebijú ti hlavu. Mt. S. Povolnosť přátely rodí a p. nenávisť plodí; Pravdu-li mluvíš, mrzutosti si způsobíš. Pk. Nevždy; se p. hodí. Ne vše p., co se pěkně mluví. Č. Mluví p-du vždycky — na štědrý den. Ten nelže, jen když se mu p-dy nedostává. Mluví p-du, když se mu lži nedostává. Č. Mluví pravdu, když se zmýlí (lhář). Us. u Litom. Bda. Když se mu p-dy nedostává, umí premovati; P. se každému nelíbí. Lb. U něho p. bez dénka (málo kdy ji mluví). Ani za trojník v něm p-dy není. Nevěřím mu, kdyby se krájel a kdyby p-du pod pavuzou na voze vezl. Tak to p., jako že živé klobásy po světě lítaly. Č. Jest na tom p-dy, co na žábě vlasův. C. Víc barvy než p-dy. Lb. Strany přísloví vz ještě: Kaple, Lež, Peníze, Zrno. — V pravdě, opravdu = zajisté, skutečně, fürwahr, in Wahrheit, wahrlich, wahrhaftig, gewiss, in der That. Jg. Jiným se na oko stavěti, nežli v pravdě a skutku býti. V. Něco v p-dě vyplniti. D. V skutku a p-dě. V. Jest se v p-dě čemu diviti. Jg. Tak to v p-dě jest. Sych., Dch. — Za p-du někomu dáti v něčem, Jemanden recht geben. Sych. S těžkem tomu za p-du dáš. Sych. — P., pravá jakost věci, die wahre Beschaffenheit der Sache, Wahrheit. P-du mluviti, říci, vy- znati. Abych p-du řekl. D. P-dy se dopí- diti. D. P-dy se dověděl. Sych. P-dy se do- pátrati ; s p-dou se netajiti; o p-du udeřiti. Sych. Aby pravdy se dohloubal. P. smyslná, mravná. Sš. I. 21., 35. P. předmětná, dů- kazná. Sš. II. 27. Maje p-du vyložiti. Sš. J. 305. Za p-du vydávati, D., tvrditi, praviti; za jistou, věrnou p-du míti. V p-dé, což ví, pověděti; p-du seznati; slova s p-dou sjed nati. V. Nedaleko p-dy jste. Chceš-li p-dě, bývej doma. Mus. Dokudž panna klamá, dotud její věc dobrá a jakž p-du mluví, tak zle již jest a ztracená. Na Slov. Chceš-li tajnou věc neb p-du vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk umějí o tom povědíti. Rým. — P., věc pravdivá, jistostná, etwas Wahres, eine Wahrheit. V. Tak mi to p-dou líčili (že je p.). Us. v Dobrušce. Vk. Já to na p-du nestavím, jak jsem slyšel, tak povídám. Us. u Rych. P-du znáti. Us. Klam za p-du vydávati. P-du zvěstovati. Us. Holou p-du hlásati. Sych. Řekl mu do p-dy. Us. Na p-du uhoditi; k p-dě přivésti; p-dou se státi. Šm. Lepší jest hrsf p-dy (jistoty), než pytel naděje. Č. — O p-dě a její moci vz Rb.270. — P., adv. = ovšem, arci, tak jest,freilich, wohl. Matka ti to dala? Pravda, žeona. Plk. Otec mu to p. rozpovídáł, ale on nicnedbáł. Na mor. Zlínsku. Brt. Ba pravda,kdo by to byl do něho řekl! Us. Hý. — P., tvrdíme-li něco. Jest,p., to jest p., není p. Us. Není-li p.? D. Ó by nebylo p-da! Kom. Není-li pravda, že se z prázdného špatně pije? Prov. To jest tak pravda, jako že veš kašle. Prov. Máte pravdu (dle něm., lépe rus.: vaše pravda). Jg. Na mou p-du (věru). Us. Všk. P., ako pán Boh na nebi. Mt. S. — P. (v biblí) = věrnost, die Recht- schaffenheit, Wahrheit, Redlichkeit. Na mou p-du, dobře máte. Us. —P., právo, spravedl- nost, das Recht, die Gerechtigkeit. Rus. prav?da. Mkl. B. 211. P. značilo spravedlnosť i právo i později pravdu. Jir. Mus. 1878. 127. Již jest na p-dě boží (nebožtíkem). Ros. Us. v Solnicku, v Rychn., v Litomyšl, a snad všude v Čechách jako i na Mor. Hý., Vk., Dš., Sml., Sá. Čině těm pravdu, kdož násilé trpěli. Pulk. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Vz Peklo. Č. Na kom vláda na tom p-da. Rb. Čiň p-du (justitiam). BO. Lépe jest maličko s p-dú nežli mnohé užitky s křivdú, melius est partim cum justitia. Bib. Prov. 16. 8. Až bychom zemi ku právu a pravdě po- stavili. Rkp. 1394. Aby p-du činiti slíbili. Pulk. Na p-dě má seděti rychtář, aby se pravda křesťanóm stala. Ms. pr. Byl ke vší p-dě všem spomocný. St. skl. V. 1. Jí p-du učiniv pryč jel. Leg. Někde jest obyčej, že 12 mužóv volí, jenžby p-dy rychtářovi činiti pomáhali. Práva konš. Někomu za p-du dáti; Zjednati někomu p-du, zu seinem Rechte verhelfen; p-du podržeti, Recht behalten. Dch. Zná se v p-dě. NB. Tč. Zná-li mi se k dluhu, znáf mi se k věrné p-dě. NB. Tč. Znají-li se v tom, tehdy se znají k pravé p-dě. Půh. I. 128. Aby mi učinil od svého šafáře p du; Chtí se ku p-dě přimluviti; P. se jim má státi; Já jsem vždy byl hotov od svého člověka p-du učiniti; Měšťěné olo- múčtí učiní p-du od Petra Mabce o ostatek peněz; Chtí svú p-du vyvésti s dobrým svědomím před ním; Král přikázal všem pánuom, abychom každému p-du činili. Půh. II. 115., 138., 237., 434., 455., 599., 627. Zbyněk jim p-dy pomáhal. Půh. I. 267. Aby mi od nich p-dy pomohl. Půh. II. 425. A po- kázali-liby dskami, p. se jim má státi; Páni tu věc odložili do Brna a tu chtí dsky sly- šeti a podlé desk chtí p-du súditi. Půh. II. 129., 448. Kdež jsú práva nalezena k libostí ale ne ku p-dě;Ktož své p-dy netbá, právo jemu také nerádo přeje. O. z D. č. 28., 57. P-du vynésti. Chč. 383. Když mi přeje, tedy mi p-dy pomáhá. Exc. P. = justitia. Bibl. (Jir.). Nechvalno nám v Nemcěch iskati pravdu: u nás p. po zákonu svata. LS. v. 110. Sprosi kněžnu utr Vyšegradě: na po- pravu ustaviti pravdu. LS. v. 27. Vz Usta- viti. A tak velikú ustanovenú pravdu. O. z D. (Arch. II. 502.). Kdož mi p-du učiní. Pass. 242. Má-li kto k nim které právo, hledajž právem a má se jemu pravda státi; Žaloby jsou zjednány tak, jakž každého pravda záleží. O. z D. Aby se bohatému i chudému stala pravda. Kn. dr. LVI. P-du velebiti a křivdu tupiti. Ib. 33. Aby všude a ve všem p-da. při súdu zemském držána byla. Vš. 438. Člověk jeden sešlý, nemoha p-dy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. Bóh p-dy mé, deus justitiae meae. Žalt. Klem. 4. 2. Stójž v p-dě, sta in justitia. Eccl. 2.1. Mojžieš bil, mstě p-du nad křivdú. Št. N. 168. Úřed- níci aby bohatému i chudému p-du činili. O. z D. Mnohý v súdě těžce blúdí, věře, aby on byl snažen p-dy pomoci každému (Jedermann zum Rechte verhelfen), bohatému i chudému by zároveň p-du činil. Smil v. 649. Vz Bdl. Obr. LS. 145. — P., právo sporné, pře, der Process. Má také purkrabie, když súd zemský bude ... pánóm pokoj učiniti k sly- šení p-dy. O. z D. 358. — Vz více v Bdl. Obr. LS. 84., 120., Mus. 1878. 127. - P., právní stav, der Rechtszustand. Ažbychom zemi ku právu ? p-dě přivedli, jakož jest dříve za našich předkóv v p-dě stála. A nad to pak i dále, ažbychom již i zemi ku právu a p-dě obstanovili a přivedli a opět kdy znova ta pravda od koho nad kým z nás rušena byla neb nedržána: tehdy slibujem věrně podlé sebe státi. Arch. 1. 55., r. 1395. (Gl.).