Stanouti, stanu
Stanouti, stanu, ul, utí; státi, stanu (zastr. staju), stal, stání; stávati = přestati jíti, stehen bleiben, halten, still stehen; po- staviti se někde, státi, sich stellen, sich hin- stellen, stehen; konec vsíti, končiti, přestati, ein Ende nehmen, stehen bleiben; býti, tr- vati, sein, da sein, dauern; trvati, stálým býti, beharren, bestehen; přibyti, octnouti se, přijíti, ankommen, anlangen, eintreffen; povstati, vstáti, aufstehen; platiti, gelten, werth sein, kosten; státi se, stávati se — díti se, geschehen, sich zutragen, sich er- eignen, begegnen, ergehen, erfolgen, wider- fahren ; vstáti, aufstehen; stanut se = po- staviti se. Mor. Jg. — Vz Státi, stojím. — abs. Stanul jako vrytý. Nechce stanouti, běží předse. Ros. Stáhni řemenem ruce podlé paží a i hned stane krev (přestane téci). Jád. Zástup, vlak stanul Dch. Stanul nemoha dále jíti. Us. Šd. Čech statečný stanouti kázal. Když tak stane člověk, nelze bude jemu zahynúti; Již vladařstvie stane, když již nic v své moci člověk mieti nebude; Nosiči stanú. Hus II. 229., 302., 358. (Té.). Dokudž nebe a země, dokudž svět tento stane (jest, trvá). V. On si myslil, že mu ta rozkoš věčně státi (= trvati bude). V. Zůstal státi šp. m.: stanul, vz Zůstati. — od čeho: od běhu stanouti. Stav. svob. 1523. Stanul od stanu (vstal). Kram. — kde (u čeho, mezi n. před čím, podlé čeho, v čem, nad n. pod čím, při čem). Dal. U někoho hospodou s. Jg. Vlk žízně stanul nad potokem. Puch. Země pod nohami aspoň stane. Jel. Při něm štěstí stanulo. Kron. tur. Zloděj u lháře rád hospodou stává. Č. M. 67. Státi hospodou v domě pana K. V. Poně- vadž se nestalo, ale staň se ještě u desk. Půh. II. 443. Stal se u nás velký zázrak. Sš. P. 790. Kéž u nás takoví se stávají jak u vás (sich einstellen). NB. Té. 235. Když před dveřmi kostelními stane u procesí. Hus II. 126. Jedú Turci, jedú, před domem sta- nuli, na vdovu volali. Sš. P. 140. Když se již přiblíží boj, stane kněz před čelem boje a takto bude mluviti. Hus I. 170. Aby všichni před nim stali. Smil v. 6. Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48. A aj anděl Páně stanul podlé nich. Sš. L. 34. Staň si (=postav se) vedla Stacha bratra svojho. Dbš. 122. Přijeli v pole, stanuli v kole. Sš. P. 756. Stala se šarvátka v Novém městě praž. od lidu robotného proti některým stavu rytířského. Dač. I. 158. Pád veliký stal se jest v lidu; Co se stalo lóni v Praze. Hus I. 245., II. 9. A což jiného se stalo ve válkách, to má minúti. Půh. II. 60. A co se stalo v nové v městě Hodoníně? Utopil se šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98. Jedenáctý den kosti všech mrtvých nad svými hroby stanú. Pass. 14. Tehdá již Ja- koba staršího mezi živými nestávalo. Sš. II. 15. A nad vámi se nemilostivá pomsta stane. Pass. 42. (Hý). Divili se nad těmi věcmi, které jsú se staly nad Kristem die- tetem od jeho narozenie. Hus I. 24. Stalo-li se tak v skutku o kterém člověku mezi Jerusalemem a Jerichem, těmi městy, v nichž nynie přebývají pohané, toho neviem jistě. Hus 11. 428. Mnoho lidí u něho stává (bývá hospodou). Kdo před čarou stane (se zastaví), hru tratí. Kom. Podlé někoho s. Plk. Krev mi v žilách stanula. L. — v čem (komu, za kým). A staneš-li v kroku. Hdk. C. 33. A ufám, že stanu v pravdě boží až do smrti. Hus III. 280. Za tebou v černém plášti stanu (státi budu), abys mne poznal. V. V jehož moci život stane (jest). V. Pakli co dobrého začne, nestane v tom. Jel. Obec v pokoji stane (stále trvá). V. — na čem (kde). Diabel stan na pravici jeho. Z. wit. 108. 6. Sta- nouti na posluchách u někoho. Jg. Co se stalo v nově (neulich) na Novej dědině?; Vychodil Adam z raju, stanul na zemském kraju. Sš. P. 98., 788. Co se stane škody na lihách, te se stane ližníkóm; Co se stane vínu na kantnéři, to se dotýká toho, čí jest víno; Aby zeptáno bylo, na kterém místě takový skutek stal se. NB. Tč. 21., 76. A sta sě tichosť veliká na moři. Hus II. 48. Dietěti se na zdraví nic škodného nestalo. Anth. I. 167. Spasení na pravici stanú. Pass. 15. Až na suché zemi stane. Ráj. Na tom stanulo (dabei blieb es). L. Dokudž vyvo- lených na tom světě stává. Br. Každý na svém předsevzetí urputně stane. V. — proti komu. Skutkové naši stanou proti nám ža- lujíce na nás před Bohem. V. Když Satur- nus proti měsíci stane (se postaví). Krab. Proti mně se křivda nestala; Ty viny, které proti nám se stávají, lehce dlužni jsme od- pustiti. Hus 101., 340. — kde (za čím. prostřed čeho). Co se stalo za horama? Zabila tam paní pána. Sš. P. 96. Prostřed rynku stanuli, po rychtáři se ptali. Sš. P. 172. — nač. Bylo mu 3 léta, ještě na nohy ani nestanul. Us. Šd. — k čemu. Chci odpověď dáti a státi k stání. Ctib. To čo dobrých obra- zuje (obráží), zlým sa k chuti stává. Mor. Tč. Protož, když právo po druhé pojde, k tomu ať stane podlé práva. NB. Tč. 27. Než nestanou-li k třetímu vyhlášení, tehdy při svou tratí. Zř. F. I. C. XI. Vz Státi k čemu. — koho (akkus.), kosten. To tě ročně mnoho stane (draho přijde). V. To tě život, D., statek stane. Záv. Vz Státi co koho. koho (gt), čeho, neosobně = býti, trvati. Dokudž nebes stává. Br. Toho už nestane. Us. Dch. Až mne nestane, teprú uvidí. Us. Brt. Abyste činili za mou duši, dokudž těch peněz stává. NB. Tč. 198. Pa- cholíci po meči před děvečkami táhnú, ale když pacholíků nestává, děvečky též právo mají. Tov. 85. Ale také toho se nestalo. Let. 286. Toho mi se nestalo. Půh. I. 155. Bil Filistinské, doniž mu ruky stávalo, do- nec manus deficeret. Bj. Když nás nestane (když nebudeme). Kom. Dokud Samuele stávalo (živ byl). Br. Dokudž života stává. V., Kom. Dokudž měsíce stává. Br. Dokudž vás co stávati bude. Br. Pokud těch pro- středků stávalo, v Boha doufali. Br. Poruč- ník, pokud toho statku stává, odbývaj za sirotky dluhy. Arch. V. 22., 239. Abychom Sigmunda za krále nepřijímali, dokud nás stávati bude. Výb. II. 387. Dokudž té summy stane. Bl. Pokud jich životů stává. Sych. Hrnček, čím za nova navře, tím zapáchá, dokud ho stává. Prov. (Knst.). — Poznam. U stanouti nominativ. Vz příklady nahoře: stanouti, abs. Ve větách záporných stává genitiv. Není, nestojí, nestává pravidla n. pravidlo. Je-li sloveso kladné, může státi genitiv, kde má býti naznačena část celku aneb když jsou (státi, stávati) časoslovy neosobnými. Vz předcházející příklady: Sta- nouti čeho. Velmi často dostačí nejlépe pouhé Býti. Bs. Cf. Brs. 2. vyd. 236. — Pozn. 2. Stanouti, stávati mají smysl tr. vání. Dokud to město (toho města) stane, stávati bude = dokud trvati bude. Tedy chybně: Kéž by toho slovníku brzo stá- valo. Jg. - oč. Jemu věříme, že o to nestane (státi nebude). Solf. Ale již, když biskup umře, kterýž kolivěk má čáku, ten o biskupství stane. Hus 1.448. —jak dlouho, kolik. Kdo ví, stane-li (bude-li) do večera. Kram. To do sta kop stane (stojí). Štelc. — kam (do čeho, mezi co, nač, pod co). Do vojny s. (přijíti). Plk. Státi do služby (přijíti). Plk. Já bych si stanula na ten sto- lek. Slez. Šd. Stanul pod okenko, zavolal tišenko: Marianko, srdce moje, otevř mně okenko. Sš. P. 180. Stanula pod okno. Sš. P. 778., 88. Mezi husary státi (přijíti). Plk. Nepřátelé naň stávali (povstali). Reš. — po čem. Mysl lakomá, jakož móž viece dosá- hnúti, tak ne po dřevme potřebě stane, ale vymyslí opět nové potřeby. Št. N. 224. — proč. Srdce strachem stanulo. Lk. — s inft. Po všech vlastech lid sbierati stanú (počnou;. Rkk. 49. — za co = platiti, cenu míti. To za plesku nestane. Ctib. Naše vojsko za málo stane. Rad. zviř. — se. Ty věci se staly; Co se státi má; To se zřídka stává; Prve něco oznámiti, než se stane; Staň se co staň; Co se stalo, odestati se nemůže; Odklad se stal. V. Již se stalo. Us. Co se ještě nestalo, ale ještě se staň. Půh. II. 138. Prosme my nebo neprosme, aby sě jeho vole stala, vždy se stane; Aniž darmo stala se búře mořská, když jest Kristus spal; Úmluva s dělníky se stala. Hus I. 325., II. 49., 61. (Tč.). Stala se změna; Jak se pánu Bohu líbí, tak se staň; Děkuji vám. Zdvořilá od- pověď: Rádo se stalo; Má k tomu hleděti, aby se stalo; Staň se, co staň. Dch. Na moju pravdičkú pravdu, stalo se, stalo. Dbš. A včil se tak stalo, djevča sa přespalo a už mi ho dávajú. Sš. P. 403. Má-li tomu tak věříno býti, staň se, co právo najde. NB. Tč. 254. Co sa stalo, to sa viacej neodstane. Mt. S. Stala se škoda veliká; Stalo se o to srovnání. Dač. I. 71., 122. Sta sě potom velmi v skoře. Výb. I. 184. Stal se večer. Hus II. 62. Tak se stává: Jak pak se to stalo? D. Proto se stává, že nenáhlý ná- hlého předbíhá; Vyřízení rychle se stalo; Tlachač, co se stalo i co se nestalo, tlampe. Kom. Blázen teprv rozumí, když se stane. Prov. I stalo se jednou šp. prý m. událo se. Ale státi se ve smyslu udáti se častě uží- váme, viz předcházející příklady. Ovšem zbytečně užíváme dle něm. stávati se k vy- jádření děje počínavého tam, kde máme po- čínavá slovesa: stávati se němým, moudrým, hubeným atd. m.: něměti, moudřeti, hube- něti atd. Brs. 2. vd. 237. — se podlé čeho. Podlé mé žádosti se stalo. V. — se proč. To pro ledacos se stane (udá). Kom. To se pro převýšenou vážnosť církve té stává; To jenom pro Pavla a za Pavlovou příčinou se stává. Sš. I. 12., Sk. 107. Že se to stalo pro hřiechy prorokov jeho (Jerusalema) a kněží jeho. Hus II. 308. Ty věci se dějí a staly pro Žáčkovu věc. Půh. I. 270. Bo- lení hlavy stává se pro obžerlivosť. Lk. — se komu. Nic zlého se mu nestane; Stala se mu křivda; Víc se mu to nestane; Stává se mi vděk. D. Česť se mu stala. Us. Stal se konec válce. Jel. Vedli ho, kdež mu právo jeho státi se mělo (na šibenici). Aesop. Hle- dejž právem a má se jemu pravda státi. O. z D. Stala se mu škoda. Václ. VII. Však z toho statku mají tomu škody navráceny býti, komuž se moc stala. Zř. F. I. T. XX. Co se mu to stalo?; Stala se mu kaňka, že ... . Us. Dch. Nedávej mia do majira, šak (= neboť) sa mně tam neco stane, co mia velce hanba bude; Počkaj ty mynárko, co sa tobě stane, až naša mamička na tebe vypadne; Jak sem chtěl, tak se mi stalo, peněz mně málo zostalo. Sš. P. 89., 538., 665. (Tč.). Což se jiným stane, také se vám stane; Žádaje, aby se tomu vražedlníkovi právo stalo (= aby byl popraven); Jiný žádný tu jest nebyl, když mu sě ten krádež stal; Pakli vinna nebude, aby se ženě dostie stalo. NB. Tč. 29., 98., 115., 249. Když se í dosti stalo; Měla se mi pravda státi; Pro eho nevyrčení žádný mi se konec nestal. Půh. II. 143., 427., I. 155. (Tč.). Stal se jemu konec života. Dač. I. 267. Co se tomu stane, jenž se chápal cizieho?; Každému, jakož věří, tak se mu stává; Protož jsme-li lidové našeho vykupitele, doufajme téhož na sobě, co sě stalo naší hlavě; Křesťané nynější plačí, když se jim co protivného stane. Hus I. 451., II. 48., 357. (Té.). — se komu od koho. Kuna žaluje na kvalt a moc, který se jí stal od Vaňka. NB. Tč. 214. Aby se mi od nich pravda (= právo) stala; Tu se mi od nich žádný konec státi nemohl, aniž k roku stáli; Stala se mi od něho veliká škoda a před tím také na mém zboží; Stala se od něho škoda mým lidóm ohněm. Půh. I. 165., 238., 375., II. 601. (Té.). Počátek všeho zatracenie stal sě ot pýchy. BO. — se komu nač. Nech sa stane otci na vôlu, materi na vďaku, ale srdcu tvojmu na malú potechu. Ht. Sl. ml. 220. — se mezi kým. Stala se jest smlouva dobrovolná mezi osa- dou Matky boží před Týnem s jedné a mezi poctivým knězem Janem s druhé strany. Jdn. 206. Mezi námi mír se stal. Půh. I. 374., II. 485. - se s kým. Nevím co se s nimi stalo. Kom. Co se s tím stane? Us. Dch. Če sě sta se dcerú jeho drahú. Rkk. 46. — se z čeho. Tyto neštovičky stá- vají se z tenké kolery. Ras. Tím spůsobem z divu mluvy stává se div slyšení. Sš. Sk. 20. Potopa stala se z náhlého deště. Let. 81. — Žer. Sn. 47. — kdy. Tak se i v řeči stává. Us. Stalo se to ihned za vlivu onoho proroctví Agabova ještě před začátkem hladu. Sš. Sk. 138. Stalo se některý čas za pana Jičínského v městečku v Brumově, že . . . NB. Tč. 128. V pátek stala se věc hrozná a žalostivá; Před sv. Martinem stal se jest podíl mezi bratřími. Dač. I. 211., 357. Stalo se nocí božie narození. Výb. I. 399. Stalo sě to svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého (sic). Výb. 1. 189. P. Kilian to vy- znává, že pod příměřím sě měšťanom stalo; Nestalo-li se to mezi tím, ale staň se ještě. Půh. 1. 210., II. 452. Jakož se stalo za arci- biskupa ZbynkA; Jakož se stává lichevní- kóm při jich smrti. Hus II. 21.. 216. A tak sě stalo, že v tu noc a u pátek a v sobotu a v noc nedělní za ten čas malý neviděli sú ho. Hus II. 178. Vz Čas. — jak. Ať se stane po dobrém nebo po zlém. Us. Dch. Stalo se děvečce, stalo se po vůli, dostala synečka v červenej korduli. Sš. P. 487. A o to právem již nález se stal. NB. Tě. 25. Paní se jest dosti stalo podlé toho listu. Půh. II. 3. Vývoj její (církve) stává se dle vzoru Kristova; A to bez důvodů a proti všeliké tradici evangelické a s násilím se stává. Sš. Sk. 32., 34. Staneta ti oči v slúpě. Mus. 1855. b. 306. Oči v slúpě již stojíta. Bl. Gr. vyd. 1857. 13. Chceš, aby se vše stalo k tvé vůli. Výb. Bez vůle p. Boha mého nestane mi se nic zlého. Har. Kůň se lekl a dubem stanul. Brt. Instr. 14. Stanul sloupem. I stane (moře) jako zeď nade vše hory čtyřidceti loket. Pass. 13. (Hý.), Staň se mi vedlé slova božího. Hus I. 15. Aby se mu vedlé jeho viery stalo. Hus. II. 48. — odkud. I stal se náhle s nebe hukot jako táhnoucího dunotu prudkého. Sš. Sk, 17. — se skrze koho. Dobytí stalo se nočně skrze nástroj nový. Dač. I. 193. Vyznávali, že zázrak ten skrze ně stal se vůči celého Jerusalema. Sš. Sk. 48. Mnozí také divové skrze apoštoly se stávali. Sš. Sk. 32. — že. Často stává se, že jinak myslíme a jinak mluvíme. Us. Tč. Stalo, že přišli před nás; Stalo-li by se, že by pro válku peněz ne- dostalo. Půh. I. 157., II. 349. A tak se stalo, že v tu noc ho neviděli sú. Hus II. 178. — aby. Nestalo se, aby kdo tak mluvil. Svěd. Vz S. se čím. — se čím. Státi se kazatelem slova božího. Kom. Stalo se to příslovím. Us. Dch. Čím se stalo, že . . .? Dch. To se stalo jeho příčinou (== vinou). Us. u Do- brušky. Vk. Křest za dob těch stával se pohroužením a ponořením celého těla do vody; Prorok někdy učitelem na chvíli nadšení svého se stával. Sš. Sk. 31., I. 124.. II.79. Stalo se to jeho nálezem. Půh. II. 478. Číž mocí a panstvím stalo se, aby k vzróstu tělo přišlo? Hus II. 351. — Br., Bib. - Vz Státi, stojím.