Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:1048


    Vypraviti
    Vypraviti, prav, vě (íc), il, en, ení; vy- pravovati = vypověděti, vysloviti, vymluviti, mit Worten ausdrücken, aussprechen, be- schreiben, ausreden; vše pověděti, líčiti, oznámiti, erzählen, hersagen, bekannt ma- chen, verkündigen; vyložiti, vyjasniti, er- klären, erläutern; jednati o čem, abhandeln; osvoboditi, befreien, frei machen, los ma- chen; vyplatiti, auszahlen, die Schulden bezahlen; vyhladiti, hladkým učiniti, vy- pracovati, gerade, rein, glatt machen, rei- nigen, säubern, ausarbeiten, ausfeilen; viti, dokázati čeho, hervorbringen, darstellen, vorstellen, zu Wege bringen; vyjednati, be- wirken, ausmachen, verschaffen, ausrichten, erwerben; vyslati, aus-, abfertigen, expe- diren, absenden, schicken; výpravu dáti, ausstatten, aussteuern; se = vysvoboditi se, sich losmachen, sich befreien, sich heraus- arbeiten; vybrati se, vydati se, sich wohin aufmachen, wohin aufbrechen, abgehen, ab- reisen. Jg. — čeho, šp. místo: co. Jg. — co, koho. V. své chvály, posly, poselství, dluh (zaplatiti), V.; něčí život vypravovati (líčiti), loď, Har.; psaní, Žer., vojsko, Háj., neobyčejné příběhy, Sych., umění vypravo- vati (přednášeti), Jel., bejlí (plíti), Reš., pole, role (vyčistiti), Jel., špínu, skvrnu (vyčistiti), desátky (zaplatiti), Us., úroky, Apol., husu, ryby atd. (vykuchati), Us., sukno, plátno, L., klobouk (vykrášliti), D., kůží (vydělati), Us., koně (cvičiti), dcery, syna (výpravu jim dáti), L., rudu (vyčistiti), Vys., rukojmě (vyvaditi, entlasten). Kn. rož. čl. 128. V-ví jazyk můj mluvu tvú. Ž. wit. 118. 172. V. zboží, spediren, Nz., divadelní vlak (první byl vypraven v prosinci 1883. z Kolína), Us., dělo, montiren, Čsk., úlohu (opraviti). Us. Klš. Vypravuješ věci známé. Obranná odpověď: Jako člověk hospodář, který vynáší ze skladu svého nové i staré věci. Us. Dch. Oni vypravovali odpovědi knížat do Říma. Ddk. II. 239. Dědina jest mezi Cábalú a mezi rukojmiem vyřkla, aby Cábala rukojmie vypravil a X zl. aby na tej dědině za mlýn vzal. NB. Tč. 128. Ne vše, co víš neb zvíš, vypravuj. Kmp. Vy- pravovati sukna. Sl. let. V, 61. Věci, jichž žádný jazyk v. nemůže. BR. II. 617. Od toho místa počíná chot v. chválu choti své. Hus III. 81. — co jak. Něco v prose v. Ráj. V. zboží po lodi. Šp. V. co svým nákladem, na svůj groš. Dipl. 1409. Se strachem vy- pravoval, že tam straší. Us. Vše dle žádosti vypraviti = vykonati. Bdl. V. se někam hromadně, v zástupech; S libostí něco vy- pravovati. Us. Dch. V-vati něco z konce = z nova. Us. Ltk. Dílo to je slušně a vkusně vypraveno. Mus. 1880. 174. Divadelní kus nádherně v-viti. Us. V-vati něco s velikým nadšením. Mus. 1880. 468. Král Filipp vo-jensky v-vil Karla. Dač. I. 152. Což Lukášdostatkem vypravuje. Sš. Sk. 233. Vypra-vuje to a jiné příběhy své pořadem dlepostupu časového. Sš. II. 14. Mučenictvíono s takovou zevrubností vyprávěti soběoblibuje; Císař shledal toho potřebu, v-vitise na Uhry s neobyčejnou moci válečnou;To vše vypráví Kozmas k jedinému r. 1055.;Co nám zejména v tomto vzhledě Pegovštívyprávějí; V-vil k hraběti posly s výslov-nou žádostí, aby...; Ze strachu před Štau-fovci v-vil se Ekbert oklikou přes Čechy;V-vili poselství s biskupem Albertem v čeledo tábora křižáckého. Ddk. II. 91., 97., 196.,307., 372., 111. 37., 165. (Tč. ). Jak se mýchvěcí ujímati ráčíte, s velikou chválou mivypravují; Dotazka se na ně stala, jestlis jejich vůlí tam se v-vili. Žer. 15., 324. Při našej chudobe statočne do sveta sme ťa vypravili. Dbš. Sl. pov. III. 44. Široce o něčem v. Pal. Děj. IV. 1. 117., IV. 2. 99. A by měl pak na koni v-viti, vyprav. Arch. II. 162. Všecky příklady velmi ozdobně a s velikým posluchačů očekáváním vypra- viti. V. A již v-vil sem sě na cestu bez kleitu mezi velmi veliké nepřátely. Hus III. 277. V. něco slovy. Smil v. 1964. Jej chce beze vší jeho škody vypraviti. Půh. I. 111. Pod nimi (slovy božími) žádosti srdce svého vypravují. Chč. 374. — co komu. Kom. Někomu vypravovati něco, Us.; ně- komu pohřeb, svatbu vypraviti. Us. V. ně- komu svou příhodu. Us. Šd. Vítaj, vítaj, můj milý, rozmilý! vypravuj mě zlé, dobré noviny, jak sa ti ve světě vedlo. Brt. P. 91. Já jim příběh zřejmě dosti vypravuji. Koll. I. 383. A Hubal richtář chodil k Hájkovi na Zviekov, aby jim dobytek byl vypraven (zajatý dobytek vydán); Ktož jest koli která zbožie královská, kněžská neb cizie dskami dědicky nebo listy prodal, takový aby ta zbožie zase vypravil tomu, číž jest bylo. Arch. I. 165., III. 313. I budú slova tato, ješto já přikazuji dnes, v srdci tvém a vy- pravíš je synóm svým (povíš). Hus I. 53. — co kde Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo. Br. Vodu na slunci v. (vy- čistiti, rektifikovati). Vys. Hru na divadle v. Us. Historie v kronikách vypravovati. Kom. Ve Sklenově jinak vypravují (vyslo- vují) než u nás. Na Ostrav. Tč. Ti jsú před námi své pře vypravili, aby námi rozsúzeny byly. NB. Tč. 128. Každému jest svobodno, své nehody před právem a súdem výmluvně a rozumně vypraviti. Arch. IV. 356. Věci vlasti své lépe při dvoře vypravoval a ří- dil (vyjednával). V. — co se čím. Pole hnojem v. (vzdělati). V. Zeď maltou v. Aby se jimi (penězi) Jan vypravil. Půh. I. 123. Tím základem měl jsem se v-viti od kněze Litka. Půh. II. 281., 293. (Tč. ). — co koho kam (več, k čemu, nač, do čeho, proti komu, mezi koho): v poselství. V., J. tr., poselství, posly ke komu, Plác., Alx., do cizí země. Troj., posla do Moravy, Ros., se do města. Br. V-vil synka na studie. Us. Šd. V. se na pouť. Šd. Víte proč jsme se k vám vypravili (= přišli)? Us. Sá. V. něco na loď (po lodi, verschiffen). Us. Šp. V. se v čas do školy. Us. Šla vypraviat chlapca na pole. Mor. Brt. V. rudu (z dolů), na den, zu Tage fördern. Us. Dch. Boleslav vypra- vil schvalní posly k císaři; Vypravil vojsko k průsmykům, posla k stolici apoštolské, do Říma; Poslové od stolice apoštolské zřídka kdy v strany jejich vypravováni bývali; Ze chtí na něho v-viti se až k místu, jež byl za shromáždiště položil; Vojsko dosti četné vypravilo se na císaře; Král slíbil, že v-ví do pole 500 bojovníků. Ddk. II. 80., 222., 234., 235., 247., 322., 454., III. 217. Nežliby veliké poselství české vypra- vilo se na cestu. Pal. Děj. III. 3. 57. Dva- krát sám se tam do Solun vypravavoval. Sš. II. 236. Křivé svědky proti němu vy- pravichu. Hr. rk. 235. Ráčili byste ho chtíti potřebovati, v-vil bych ho k Vašnosti; Pří- ležité (beiliegend) psaní do Krnova vyprav; Pročež vypravuji tohoto posla naschvále do Vídně. Žer. 311., 333., 346. Své lidi vojensky k Sionu v.; A sám se k té jízdě do Plzně bohdá vždy vyprav. Arch. I. 48., IV. 393. Tu jsem musel je bera mezi židy vypravo- vati. Půh. II. 88. V jiezdu se vypravil. GR. V. se na cestu. D. Na Aegypt se vypravil. Br. Zboží na moře v. Jel. — koho, co, se odkud. Nemohli jsme ji z domu vypraviti. Us. Z potřeb mých vypraví mě. Ž. wit. 24. 17. Nebo on v-ví z osidla nohy mé. Ž. wit. 24. 15. Ze všech smutkóv vypravil mě. Ib. 33. 5. V. se z dluhů. V. V. koho z vězení (vysvoboditi), 1450., Aqu., Dal. 144., koho ze slibu a rukojemství (propustiti), Faukn. 24., NB. Tč. 50., 150., 202. Smůlu z ruky v. (vyčistiti), se z postele, z jámy, z domova. Us. Vypravuje se jako vrabci z Čech (ne- výpravný). Č. Než se z domu v-ví, trvá to hodinu. Us. Dch. V. (vyložiti, vysaditi, vy- plaviti) zboží z lodi, ausschiffen. Šp. V-vil děvečku, pacholka z domu. Us. Šd. Mám jej nejprve v. ze všech otcových dluhóv v židech i v křesťanech. Arch. II. 315. Já tě ze všeho vypravím. Pč. 46. Nůž jemu ze žaludku v-vil. Dač. I. 203. V. se z nezná- mých vlastí. Alx. Z toho jeho nevypravil. Půh. I. 127. V. někoho z okov. Dal. 85. Kníže zemiu od ciuzemcóv vypravi (osvo- bodil). Dal. 157. Nelze se od něho v. D. Abych jemu vězně v-vil od pana Budiše. Půh. II. 268. Statek od obstavení v. (vy- platiti). Brikc. — o čem, o kom. Mnoho o tom vypravoval. Us. V. o něčí moudrosti, Br., o svých věcech, divy o sobě. V. O kto- rých historiografi takto vyprávajú. Sl. let. II. 4. Byloť tam zejména ono zboží církve olomúcké, o kterémž jsme k r. 1063. byli v-vali; Co tedy v-vuje o schůzi, můžeme považovati za skutečné; Zpravodaji vypra- vují jen o králi a o jeho skutcích; O pří- běhu v-vují prameny, ale příčinu jako za- mlčují. Ddk. II. 367., III. 203., 257., V. 261. Pavel při své před Agrippou obraně vy- pravuje o svém obrácení; Jednorozenec boží nám v-val o slávě boží; Po městě celém o svém uzdravení v-val; Co Pavel tuto v-vuje o své Petrovi dané veřejné domluvě. Sš. Sk. 275., J. 12., II. 23., L. 90. (Hý. ). Ježto nenie o tom potřebie široce vypra- vovati. Arch. II. 210. V-val o vás a o vaší ke mně náchylnosti. BR. II. 604. b. — se kam oč. Papež vypravil jednoho kardinala do království polského o osvobození ze zajetí arciknížete Maximiliana. Dač. I. 166. Rádbych k Jeho milosti se v-vil o své věci. Arch. IV. 8. — Har., Cyr., Flav., Dal. — co kdy (kam, o čem, jak, kde). A po dakoľko dňoch ju v-vila do cesty (auf die Reise). Dbš. Sl. pov. IV. 6. Vzav s sebou jezdce německé v-vil se v letě r. 1018. na velkoknížete Jaroslava; Císař sám v-vil se po letnicích s německým vojskem do Uher; Kronikář Pertolt k r. 1077. výslovně vy- práví o lidu válečném v zemích knížete českého sebraném. Ddk. II. 87., 106., 293. (Tč. ). Lukáš na dotčeném místě hádku tu dostávkem nějakým vypravuje teprv po za- ložení svatosvátosti; Bratři pak ihned za noci vypravili Petra a Silu do Beroey. Sš. J. 213., Sk. 200. Při čemž se vypravuje, kdo byli; Ráno v neděli ty ženy se k hrobu v-vily. BR. II. 9., 132. a. (Šd. ). Oni mezi tím vypravovali. Kom. — co jak dlouho. Nemo- žechu za tři dni v-viti (= uhodnouti) po- hádky (propositionem solvere). BO. — proč. Následujícího roku v skutku v-vil poselství do Prahy k vyšetření pře; Milánští chtěli své plnomocníky vypravit za vyjednáváním k císaři. Ddk. II. 238., III. 247. A tu již pro dolíčení toho vypravuje obcování svoje. Sš. II. 13. Ferdinand král v-vil se do Frank- furtu při Mejnu k utvrzení sebe na císař- ství. Dač. 1. 81. V-vil ho ku pomoci. Ib. I. 172. Proto cestu tuto v-vil pro odpustky do Jeruzalema. Koll. I. 161. Nemoha pro neustavičnosť větru odsud se v. Žer. 10. — pro koho. Káže kněžna v. posly po (= pro) Svatoslav, po Lutobor. LS. v. 30. V. ně- koho do lesa po drva. Let. 98. — kudy. Bezpečně byl by biskupa rovnou cestou v-vil na vysvěcení k mohučskému metro- politovi; Poselství v-lo se přes Brenner do Verony a odtud do Benátek. Ddk. II. 333.. 96. (Tč. ). — se nač. Nech, synečku, nech řezání, vypravuj se na zdávání. Sš. P. 425. Soběbor vypravil se vedlé kněžice českého císaři Ottovi III. na pomoc proti Bodřicům. Ddk. II. 46. — se. To je doba, než se vy- praví! Us. Kráva se nám už zase vypravila (ztučněla). U Opav. Klš. — co, se s kým, s čím (kam). S ním nic nevypravíš (ne- pořídíš). Us. Mladá císařovna vypravuje se s námi (reisefertig machen). Sš. P. 146. Kníže Vladislav bratrovce svého Břetislava v-vil s 300 štítníky k římské cestě; V březnu s velikým vojskem na Moravu se vypravil. Ddk. II. 94., 459. K nařízení osob nade- psaným sněmem zvolených měli stav panský a rytířský osobně s počtem koní a lidí pě- ších ze svých poddaných do pole se vy- praviti. Mus. 1880. 229. Tohoto naschvál- ního posla k vám s psaním tímto vypravu- jeme. Žer. 325. A když's sám tam chtěl jeti, nedaľs mi věděti, abych se s tebú v-vil. Arch. IV. 8. Bůh jemu ten rozum odjal, aby se ani sám s mudrci nevypravil, ani někoho s nimi nevyslal. BR. II. 10. a. — že. Dějiny vyprávějí arci, že nedosáhl toho, proč se byl v-vil. Ddk. II. 463. — aby. V-vil se, aby mu pomohl. Vypravuj, abys mne potěšil. Us. 277

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011