Sytý
Sytý. Cf. Mkl. Etym. 336. a. S. barva, Dk., měšec (plný), 1569. Wtr., silnice (po dešti oschla). Us. Lakomstvo nemóž syto býti Št. Kn š. 30. Ptáci nesejí, aniž oří a přece sytí žijí. Bž exc. Su-li hladný, nic po mně, su-li sytý, enom ležet. Us. Brt. — čeho: sbožie. Št. Nevinné krve nesytý. Pass. mus. 320. Aby v konšelský úřad volen nebyl, poněvadž toho syt jest 1529. — nač Nesytý na dary. 1590. Exc. — S = plný. — čím. Vzduch vůní sytý. Vrch. Noc hrůzou, krví sytá. Čch. Dg. 701. Hlas její, pláčem sytý, se třásl. Jrsk. Z bouř. — S. = sytící. S. hrušky. Us. Vhl. Žádného znamenie s-tého (sytosti, nasycení) neuká- zaly. Gen. 26. Mus. 1890. 455.