Volno
Volno, vz Volný. — V., adv. = svobodno, frei, erlaubt. V. máš. Sych. Jest vám v. Dch. Když kdo klupe na dvéře, říká se: Volno! Na Mor. Tč. Není každému co libo, to volno. Prov. — s inft. Nelíbil-li se sňatek man- želský, volno bylo pojatou propustiti. Kom. Jim volno bylo vcházeti. Br. Vz Potřeben býti. Když basilejský sbor již dal byl toho příklad, bylo i věřícím volno vstupovati s Čechy ve vyjednávání mírná. Pal. Dj. III. 3. 53. — V., na Slov. = volnosť, die Wahl, Erlaubniss. V. dáti někomu, míti. Bern. — V. = snadno, příjemno, gemächlich, geräu- mig, leicht, angenehm. V. mu létati, jako ptáku. Kom. Tu nám aspoň v. Ráj.