Plátno, pláténko
Plátno, pláténko (zastr. plátence, e, n.), plátenečko, plátynko, plátynečko, a, n. P., gt. pl. pláten, vz E. Stsl. plat? (pannus) z koř. plt (l v la), Mkl. B. 115., tudy ?., plat + no [příp. -no (-n?)] vlastně = plete- nina, das Geflochtene. Hý. — P., tkanina ze lněné příze hlavně bílá, die Leinwand. S. N. Vz Kk. 242. P. utkané, vlaské (kment), čisté, V., režné n. křečné, pruhované n. žíhované, tažené, voskované, D., jednoduché, Har., ne- bílené, žemničné, pačesné, tlusté, lněné, hrubé, tenké, rovné, klížené, Jg., batist (z nejtenčí příze), zabalovací, plachtovina, kopřivné, pyt- lové, cuckové, koudelové, S. N., bílené, bou- rové, buclové, činovaté (třílich, Drillich, Kom. J. 501.), doražené, flámské, flokové, floretové, hadrové, hladové, hlazené, javorské, kam- brejské, kanafasové, knihové, konopné, koň- ské, kopové, koudelné, kozlové, kožovité, leštěné, lněné, nábytkové, nadělané na hadry, na peřiny, nepromočitelné, nepropotitelné, oudělné, pačesné, pakostní, pavučníkové, paz- derní, plachetní, polovičné (polovičník, polo- plátno), polské, povlakové, procezovací, řídké, ruské na ubrousky, sirné, smolené, stlačené, strakaté, stučkové, široké, štukové, šupkové, tažené, tiskovní, tlučené, upravené, vosko- vané, z příze bílé, Kh., tuhé, bílé, puclíkové (tlusté), řídké (hladové), nadělané n. údělné n. doražené, z nestejné niti: závalcovité; stlačené, tlučené, upravené; zubovaté ; dírko- vaté, hnízdovaté; chatrné, nestejné osnovy, nestejné útkem, kazovité, dobře vázané, slévané, cvilinkové, spálené, rovnovské, vrch- labské, jilemnické, náchodské, trutnovské, rumburské, anglické, slezské. Šp. P. poscané (špatné, řídké, bavlněné, barvy nažloutlé). Košile z poscaného plátna. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. To p. je sama říčice n. jako říčice (příliš řídké, sehr schütter). Ib. Hý. Štučka, polovička, půlka, šířka plátna; bě- lidlo na p., obchod s plátnem. Šp. Tkadlec plátno dělá. Kom. J. 500. To p. je plno kazů. Us. P. na bělidle rozložiti. Sych. P. šavrovati (vytahovati). Rohn., Šm. Plátnem něco cediti. Nz. P. hřbetovati (skládati), třís- niti, třásniti (zupfen), bíliti, močiti, polévati, měřiti. Sp. Obraz na plátno přenésti. Dch. P. se měří na lokte a štučky. Pt. P. na slunci lučebnými přísadami bíliti. Pt. Jaká příze, takové p. Aby všem ústa zavázal a zašil, musil by mnoho plátna míti. Neprodadíť plátna, mnoho mluvíš. Prov., Jg. Dále od plátna. Vz Odehnati. Lb. Lidí se vleklo jako plátna. Vz Pláténko. — P., plachta lodní, das Segel. Plátna vyzdvihnouti. Troj. — P., plať, die Zahlung. Jaká příze, takové plátno (hra ve slovích plat — plátno). Č. M. 128. Platnosť, i, f., platnůstka, y, f, cena, die Gültigkeit. P. míti. V. P. mince. Opt. —- P., síla, moc, účinek, víra, Gültigkeit, Festig- keit, Glaubwürdigkeit, Kraft, Wirksamkeit, f., Gewicht, n. Jg. Pořízení nebožtíkovo nemá p-sti (moci právní). Sych. Váš výsadní list nemá p-sti. Sych. P. počatá. Šp. P. míti o čem; p. něčemu dáti. Nz. Vjíti v p.; na- byti p-sti; polovičného důkazu p. míti. J. tr. Ve své p-sti něco zůstaviti, Er. Zákon vešel tím dnem v p.; zůstati v p-sti; zákon po- zbyl p-sti; právu dáti p.; zákonům p. (prů- chod) zjednati. Šp. Udržovati něco v plat- nosti ; právní p.; výrok jeho trvá v plat- nosti. Dch. Nemůžeme to jinak přivésti k p-sti. Us. Rychn. Smlouvy svatební teprva po smrti p. a podstatu svou dosahují. Boč. Věci p-sti dodati; v p. uvedenu býti. Šm. — P., užitek, der Nutzen, Vortheil, die Hilfe, Frucht. Jg. P. přímluvy, lékařství. Ros. Co by většíi užitek n. platnosť přinášelo. V. K p-sti jest, čím se obíráte. Sych. Býti někomu k p-sti. Zk. Bez p-sti (nadarmo). To k žádné p-sti není. V. Čiň co čiň, jen když je k platnosti. Lb.