Nalézati
Nalézati, nalézávati; nalézti, lezu, lezl, ení. N. = na něco n. do něčeho vlézti; najíti; nález udělati; smysliti, vymysliti; se n. = býti. — co, koho. Nalezše ucho k hlavě přičinili. Dal. Nalezli (= vymyslili) tu radu, aby činili mezi knížaty svádu. Dal. N. hory, báně. Us. Decius tu křesťany nalezl; Súsedy doma nalezl. Pass. 611., 615. N. list, prsten, božie milosť, poklady, drahé kamenie. Pass. 588., 517., 669., 585., 695. Maria nalezla apo- štoly. Sš. P. 50. — Flav., D., Jel., St. skl. — čeho: milosti boží. Martim. N. tří knih, šp. m. tři knihy. Brt. Vz Na, 3. — (čeho) kde (při čem). Tím méně všetečnosť místa při nich nalezne. Kom. Velmi rozšafný při svém spravování byl nalezen. Háj. — (komu) kam. Nalezli mu na vůz. Jg. Nalezlo plno mravenců na strom. Ros. Nalezlo mu mra- venců do pokoje, Jg., do hrnců s medem. Jg. — se. Nalezl se, než tam dolezl. Us. Ta věc se zase nalezla. — Pozn. 31ísto nalé- zati se ve smyslu něm. sich befinden klademe častěji: býti, státi, zíti atd. Slunce nalézá se — jest; hvězdy nalézají se—jsou, třpytí se, svítí; nalézá se v Berlíně — jest, žije; nenalézá se tu — není ho zde více. Pk. Ani duše se tam nenalézalo — nebylo. Oltář na- lézá se (stojí) v koutě; zvony nalézají se (visi) ve věži; vlk nalézá se (zdržuje se, žije) v lesích. Vz Nacházeti se. Kos. Dle Brs. 106. m. nalézati i jiných obratů uží- váme: radosť v něčem nalézati — těšiti se, radovati se z něčeho, nad něčím, zalíbiti si v něčem; jest mou rozkoší, zálibou, radostí. Zboží to nalezlo odbytu šp. m.: bylo od- byto, bylo jako na dračku, šlo od ruky. Brs. 106. — se kudy, kde. Nalezli se po ho- rách. Jg. — co na kom. Bůh nalézá na nás vinu. Solí". Na kom by se právem a sou- dem nalezlo. Zř. F. I. — se, co kde. Aby se na dvoře Vyšehradském bez meškáni na- lézti dali. Háj. V městě. Flav. Ta idea ve všech se nenalézá. Kom. Pakliby byl nale- zen v tom, jmá hrdlo ztratiti. Sob. 19. (Kn. rož. 132.). Tak v pravdě se nalézá. Háj. My v sobě dostatečnosti k tomu nenalezli. Kom. Pobili židy, což se jich koli v městě nalé- zalo. Flav. Nalézal se ve svatých ctnostech, Br., v šlechetném životu. Plk. N. se v písmiech. Chč. 608. Co se jednomu nalézá, všem se v též při nalézá. Vš. II. 20. Jestliže by v tom nalezen a usvědčen byl, tedy . . Bart. I. 12. Že malý rozkoší čas věčný pohřeb v pekle nalezl. Chč. 626. — za co: za právo na- lézti. Vl. Zř. 3., V., Zříz. Ferd. I., Plk. Za pravé n. Th. Někoho za vinného. Us. Kteříž to za věc svatou nalezli. Br. — o čem. Takto o tom nalezli (nález učinili). Solf. — co komu. Což se komu nalézá, všem se v té při nalézá. Vš. Co mu n soudu nale- zeno bude, tomu dosti učiní. Apol. Stranám, původovi, pohnanému v něčem přísahu n., auf den Eid erkennen. Tov. 38., Nál. 213., Hl., VI. zř. 219., právo, statuiren. O. z D. Často také v rovných přích páni jiné a jiné nalézají. O. z D. — kde, mezi kým. By soudcové mezi nimi nalezli (je rozsoudili). Výb. Mezi milými syny nalezen jsi. Pešin. — jak. Nalézáme z práva = za právo. Marek. — kromě čeho kde. Purkmistr krom rady v příbytku svém nalezen býti má. Pr. měst. — co komu vedlé čeho. Kdyžby k letům přišel a léta jemu byla nalezena vedle práva. Zříz. Ferd. — komu k čemu. Dnes jed- nomu podlé líčení jeho pře k zisku naleznu, zu Jemandes Vortheil erkennen. O. z D. Páni o túž při straně ke ztrátě naleznú. O. z D. — se ke komu. K těm se nalézám (při- dávám, těch následuji). Plk. — s inft. Nalé- zají se býti povinni všelikou náchylnosť jiným prokázati. V. Dosti diviti se v tom hnutí nalezne člověk. Št. (Výb. 1.662.10,). — Ať mi to u plotu nebo pod hruškou se svými soudruhy do večera nalezneš. Us. — s an nebo s přechod. Nalezl ho, an spal (spícího). Dvéře na březe ležící nalezl. Pass. Nalezl ho ležícího. Háj. Vz Viděti, An. — U nalézati opisuje se pod- mět n. předmět větami vztažnými nejvíce s konditionalem. Nalézá se tu, kdo by tam šel. Nalezne se, co jesť měď a co jest čisté zlato. Bart. Vz Věta podstatná vztažná.