KoloKolo, a, kolko, kolečko, čka, n., das Rad. Kolo má v lok. pl.: kolách, pro rozdíl od lok.: na kolech, na kolích od, kůľ. Č. Cf. Vůz o dvou kolách. V. Duch zvířat byl v kolách. Br. — K. vůbec obvod okrouhlé věci, kruh; odtud vše, co takovou podobu má, Scheibe, Rad, Kreis. — Kola u vozu zastrkují se zákol- níky (lony, záosky, loníky) a lišněmi (lišni- cemi). Základem kola je píst' (pista, náboj, vý- točka, houf, hlava), z něhož vychází 12 špicí (paprslků); kolem těch jde věnec (obloh) slo- žený z šesti loukotí; loukoti jsou železným pá- sem (kruhem, železným věncem, ráfem, šínem) pobity. Vz Vůz. Kolo závěrkou (zavěradlem) n. valovcem (kudlou, šupkou, prasátkem, podtahovákem, korýtkem, nákolníkem) se za- vírá n. vampulou přitahuje na místě (sjezu) náhlém, příkrém. Pt. 89. Když jsou kola zlá- maná, není nic po voze. Hnš. Loukoť v kole. Kola k vozům dělá kolář. Kola u vozu ma- zati. V. Vůz o dvou kolách (kára). V. Páté kolo (u vozu nepotřebné; tak něčí někde přítomnost'). Bude tam platen co páté kolo u vozu. Ros. Lb. Vz Zbytečný. Co pátého kola k vozu potřebí. V. Třeba ho co pátého kola u vozu. Pk. Nevím, proč mu tak drží za kolo = nadržuje mu, begünstigt ihn. Us. Bělohr. Kolesy nemalými v Židech zavadil (zadlužil se). BP. 288. Na zadní kola (kolesa) mysliti, pamatovati, se ohlížeti (na konec). Č. Dej (měj) pozor na zadní kola (na konec). Č., Lb. Vz Šetrnost Nekoukej na přední, ale na zadní kola. Lb. Víc chci čtyrem kolám věřiti než čtyrem koňským nohám. Pk. Čím kolo u káry horší, tím více vrzá. Č. Leda se kola míjela (prostřední živnosť), vz Ho- spodářství. Č., Mus. Kola dobře namazati. Us. — Kolo šlapací, řeřabí, samotížné (ktere se žene šlapáním lidí n. zvířat). V., Vys. K. ležaté, valečné. D. V kole choditi. Dal. K. šlapati, hnáti, kroužiti. — Kolo mlýnské, vodní, které voda žene. V. Zvláště pak slove mlýnské k. to, které vnitř jest, na rozdíl od vodního. Jg. Kola dřevěná skládají se z ramen hří- delem protažených a klíny upevněných; k ra- menům je přičiněn okolek, z okrouhlých částí (skruží) se skládající. S. N. Paprslkové u voz- ního kola špice, v mlýnském ramena slovou. Kom. Kolo vodní na stojatém, na ležatém hřídeli (ležaté); na vrchní, střední, zpodní vodu, S. N., hlavní (na které síla ku př. voda bezprostředně působí; ku př. v mlýně vodní k. ), Vys., paleční (hřebenové, lícník, kolo s nabitými palci, Vys., palcové, hřebenáč, Pt. ), cévní. Koreční (korečné, s korečky, kor- čák, korečník = na jehož svrch voda padá), Nz., Vys., poloukorečné, s korbeli, Nz., spo- dovodné (spodák, hřebenáč = které voda spodem táhne), Nz., Vys.; s lopatkami, lo- patkové, lopatečné, Nz.; loďnácké, Schiffs- mühlenrad, Nz. stupní, na svrchní n. zpodnívodě, jednokružník, dvoukružník, ježek,haban, hubenáč (vz Hubenáč). Vys. Lopatkyu kola. Kolo skřípá, drká, vrzá, Us.; k.mlýnské zlehčiti, Šp.; kolo přemeci, Us.; k.do cupku zavříti (hemmen). Sm. Kolo hroto-vati, rýhovati, zavěsiti, nabíjeti, rozteknouti,naliti, napeřiti, sbíjeti, skládati, uvázati, lej-trovati, ulejtrovati, zhloubiti, změlčiti. Vys.K. rozhazuje vodu (rozházené), k. se brodí.Vys. Táhne vodu na své kolo (Sobec). Č.Na kolo mlýnské netřeba moře pouštěti. Č.Pozdě melí boží kola (Bůh je shovívavý, alekonečně přece trestá). Jg. Kolo vodou setáhne n. točí. Har. Brus, kterýž se kolemtáhne. V. Mlýn o jednom kole. Boč. Vz Mlýn.— K. větrné (u větrného mlýna), stupné(u hodin), bosé (nekované), přední, zadní,hořejší, dolejší, hnací (Treibr. ), naháněční,vesiovací, zavěrací (Schlossr. ), metací, váhové,divoké, meták, přemítací (přeměták, na Mor.k. holé, Schwungr. ), stoupací (Steigr. ), vál-covité (Stirnr. ), zubaté, (ozubené, Zahn-. Prm. ),běhací, pohybovací, plužní (u pluhu), u studny,natahovací a zavěrací (u tkadlce; vz Tkadlcov-ství), setrvační (setrvačník). Šp., Nz., Vys. — K. Kolo na zločince. Smrť kola podstúpi totiž kolem buď zabita neb na kolo vpletena. Pr. mest. 184. Kolem lámati, kolem hnáty lámati. Jg. Ctirada kolem zbichu. Dal. Kolem trestati; do kola, v kolo vplésti, na kolo vplésti. D., Štelc. Na kolo vbíti (ruce i nohy kolem pře- rážeti, zdřízati). V. Hanebnou smrtí, totiž do kola vpletením utratiti. Háj. Jdi na kolo pse šibeničná. Us. Na kole má kárán býti. L. Jdi (ať jde) na kolo. (Kletba). Geh zum Henker! Hohľ dich der Henker! Dch., Č. — Kolo štěstí, ustavičně se točící. Kom. Svět se točí jako kolo. V. — K. = plocha okruhem obvedená, okruh, die Scheibe. K. hrnčířské. V. Les do kola se rozkládal. Ml. — K. = figura okrouhlá, uvnitř prázdná, okrouzení. Kreis. K. kružidlem udělati, opsati. Us., D. K. vykroužiti. V. Bod u prostřed kola, cen- trum. V. Čára v kole udělaná. V. V kole za- vříti (okroužiti). V. V kole se postaviti. Ml. Kolem něčím točiti. V. Měsíc má kolo (ohradu, Mřk. ) Us. Lidské věci v kole se točí (štěstí se střídá). Č. K. (okolek) slunce n. slunečné, k. měsíce n. měsíčné, k. hvězd. Nz. — Kolo tancujících. Us. — K. = shromáždění lidu, hromada, eine Versammlung, ein Kreis. Všem v kole něco přečísti. V. K. udělati. Kolem ve- likým okolo něho se postavili. Cyr. Do kola se postaviti, sestoupiti. Plk. V kole své rodiny. D. — Dělají se mi před očima kola. Falscher Schwindel. Us. — K., vz Bradla. Kolo při tělocviku na koni. K. únožmo, přednožmo, odbočmo, zanožmo. Tš. — K. n. rondeaux, jest lyrická báseň o dvou, třech a nejvíce o čtyřech slohách. V každé sloze opakuje se první a druhý verš jako přípěv (refrain) na konci slohy a první verš také po verši třetím. Každá sloha má do sebe dvé rýmův, jako u trioletu. Podlé toho jest báseň Chmělen- ského v Jg. Sloves. str. 523. kolem. Podlé jiných složeno je k. z 13 pětistopých veršů iambických. Počátek verše prvního opakuje se po 8. a 13. řádce. Rozluka myšlénková je po 5. verši. V celé básni jsou 2 rýmy, z nichž jeden osmkrát, druhý pětkrát se opa- opakuje. Příklad vz v Zk. Ml. II. str. 213.; Sš. str. 50. — K. Má význam příslovce: clo kola, v kolo, kolem, kol. Kolem točiti, píti, seděti. D. Podachu si kolem ruce. Rkk. Kolem do kola. Kolem a kolem. Sklenice jde kolem. D. Vůkol kolem, clo kola ležeti. D. Do kola, v kole se točiti. D. Hlava se mi kolem točí. Us. Hlava mi jde kolem; jde se mnou hlava kolem. Vše kolem berouc. Alles in Allem. Dch. Vše kolem vzato. Us. — K. Tanec do kola (kulatina, na Mor., Mřk. ); schody do kola. Us. — Kolem jíti, někdy lépe: míjeti, mimo jíti. Vz Kolem.
