PoznáníPoznání, n., das Erkennen, die Erkennt- niss. P. Boha, hřícha, V., světa. Jel. Důvod p. Marek. P. smyslné, domyslné, z domyslu. Nz. Je-li podmínkou p-ní názor, povstává názorné p., které opětováním názorů sobě podobných dospívá v zkušebné p. čili pře- zvěd: je-li však souvislost' pojmů cestou ku konečnému p., povstává dokazné p. či do- zvěd. Hš. v S. N. P. a chtění nižší. Hš. Po- znánie duchovnie rozumem a tělestnie čichem. Hus. I. 42. P. v theologii: P. boží, jinak též věda, vědoucnosť, vědění boží theoretické (vševědoucnost), das göttliche Erkennen (o. theoretische Wissen), die göttliche Er- kenntniss. Rozeznávají pak v Bohu trojí p. totiž: 1. věcí možných t. j. myšlení božího, jež jmenují také prostovědou, die göttliche Erkenntniss des Möglichen als solchen, scien- tia simplicis intelligentiae; 2. p. všeliké sku- tečnosti, též vidovědou jmenované, die göt- tliche E. der geschaffenen Wirklichkeit, scien- tia visionis; a 3. věcí podmínečně možných či středovědu, die göttliche E. des bedingt Zukünftigen, scientia futuribilium vel futu- rorum conditionatorum, s. media. Sš. Mt. 165. (Terminy německé a latinské ze Scheeben. Dogmat. I. str. 636. a 650). Hý. P. vlité, scientia infusa. Abychom o vlitém jemu té ctnosti p. pomlčeli. Sš. Ž. 47. Scholastikové rozeznávají trojí p. Páně, Erkenntniss, f., scientia a to a) p. blažené či vidné, E. der Anschauung, s. visionis, b) p. vlité, einge- gossene E., s. infusa, a c) p. dobyté, též zku- šebné, přezvědné, die erworbene E., s. acqui- sita. Sš. L. 48. P. nedokonalé, nedovršité, kusé, zlomkovité, částečné, čiré, holé. Sš. I. 260. P. místnějšího a osobného o něm došel; bezprostředné, původné, prazdrojné, samo- tvorné, nedokonalé, vrátké, pomijné p.; svr- chovanost p. onoho netuší; naprosté p. jeho neodvádí od věčného pravdy v nebesích nazírání, nébrž od plnosti darův a milostí jemu propůjčovaných; k p. pravému dostih- nouti; nechtěli jste dokonalého p. dojíti; Pán poznává p-ním odvěčným; tedy se do- máháte dokonalého p.; vzájemné p. otce a syna osnuje se na vzájemném jich životě; čin a děj, stav a setrvalosť p.; p. své od někoho čerpati. Sš. J. 29 , 61., 62., 68., 94., 150., 165., 174., 181., 271. Rozumové p. jich ochablo. ZS. 11. Dokonalé p. povahy lidí oněch a vůbec povahy lidské. P. pak ono Páně nezakládalo se na přezvědu a zku- šenosti . . ., nébrž proudilo se p. to bezpro- středně z božského názoru a prozoru srdce lidského. P. Páně bylo okamžité a bezbludné. Sš. J. 45. Teprv z víry se vyšší p. zaroditi může. Sš. J. 119. K ujetí víry počátečného p. potřeba jest. Ib. P. hluboké; pravé p. Boha a mravného zákona člověku do roz- umu a do srdce vryté a vepsané a jemu ještě také po pádu v jisté míře pozůstalé; ku p. Boha se pozdvihli; člověčenstvo schopno bylo k p. Boha vyniknouti; Mohli p. pravého Boha zachovati; Vlohy, jež člověka ku mrav- nému p. a volení uzpůsobují; p. pravdivé, živé; a jakou cestou došli p. toho? Sš. 1. 8., 27., 28., 30., 32., 38., J. 261., 263. (Hý.). P. nemoci, die Diagnose. Sotva bude k p., žes upil. Sych. Potok teče bez p. D. Bez p. růsti, přibývati. D. Přijíti k poznání svého provinění. Sych. Je to o p. větší n. menší. Dch. Páté, aby se přiznal v súdě, neboť vyznání kromě soudu není takové moci, aby ten, kdož se přizná, bez dalšího p. práva byl odsúzen. CJB. 399. — P., tělesné obco- vání, die Beiwohnung. Bez p. mužského po- rodilas Krista. Výb. II. 27. 9.
